Francouzské šansony. Kir royale. Cibulová polévka. Baret a pruhované tričko. Hovězí po burgundsku. Pastis. Bonjour.
Tušíte v jakém duchu se nesla další večeře naší bytové restaurace? Ano, tentokrát jsme v kuchařce Dity P nalistovali kapitolu: Víkend v Paříži.
Tahle večeře byla opravdu insurmortable. Ale pojďme od začátku. Menu.
Hrozně ráda vařím podle Ditiných videí. V kuchařce je sice mnohem více receptů, ale mě to prostě nejvíc baví, když můžu koukat Ditě pod ruce a s blaženým výrazem ji pak doma u sporáku kopírovat. Naštěstí je jich ještě celkem dost, které jsem nepokořila svým kuchařským uměním a tak se mám pořád na co těšit.
Do dnešního menu jsem zařadila dva recepty bez videa. Mám trošku obavu. Žádné video a oba jsou má premiéra. Jak to asi dopadne?
Takže to menu :).
Rozhodla jsem se uvařit (je mi tak nějak dopředu jasné, že tentokrát budu stát u sporáku asi víc já než David):
- Předkrm: Rillets
- Polévka: Cibulačka
- Hlavní chod: Hovězí po burgundsku
- Dezert: Crepes Suzette
Nákupy ingrediencí začínají už 3 dny před večeří. Objednávám bedýnku s ovocem a zeleninou v biokvalitě z Freshbedýnek. Z výletu do Makra přivezu likér Grand Manier (do palačinek), banánové šalotky (do guláše), švýcarský sýr Gruyer (do cibulačky), různé druhy bio vepřového masíčka (na rillets) a samozřejmě francouzské vínečko.
V Dobrým špajzu naberu domácí vajíčka (na palačinky). Na netu objednám Creme de Casiss (Že nevíte co to je? Dozvíte se…) a nakonec na doporučení kamaráda zajedu pro maso na guláš do Mikrofarmy, odkud odjíždím s krásným 1,5kg telecího masíčka (neměli vhodné hovězí), které mi dokonce pan řezník pečlivě nakrájel na kostky.
Jen pro vaši informaci: Mikrofarma je podnik, ve kterém koupíte maso ze zvířátek, která žila v dobrých podmínkách na českých farmách a zemřela šetrně a s úctou.
Týden zpátky si s Davidem říkáme, jak by se dala tahle večeře oživit, abychom si užili fakt skvělou zábavu a nasmáli se dosytosti? Nakonec posíláme svým přátelům, kteří mají na večeři dorazit, zadání:
„Abyste to s námi neměli tak lehké a bylo o čem psát do našeho bulvárku, mám pro vás úkol. Pro všechny…
Jelikož máme pařížské/francouzské téma a chceme vytvořit co nej francouzskou atmosféru, nachystejte si nějakou francouzskou historku nebo přineste něco echt francouzského (víno se nepočítá, to je moc snadný) nebo se vyšvihněte do nějakého pařížského oblečku…whatever…ať je sranda :)“
Už v neděli se pouštím do několikahodinové přípravy Rillets
Rillets je francouzská delikatesa, česky hezky zjednodušeně: masová pomazánka, která je naprosto jednoduchá, co do počtu surovin, ale naprosto delikátní, co do chuti. S Rillets už mám zkušenost z Vánoc, kdy jsem ji vyráběla jako kulinářské dárky pro příbuzné.
A protože jsem chtěla být originální a zvýraznit, že se jedná fakt o doma vyrobenou věc, na každou skleničku jsem nalepila cedulku s názvem: Kirš paté.
Je to na jednu stranu úžasný, jak celou neděli bytem voní maso ála zabíjačka, hlavně proto, že se do rillets dávají škvarky, ale na druhou stranu, co už tak úžasný není, je fakt, že ať si čichnu k jakémukoliv kousku oblečení, k sedačce, závěsům, ručníkům v koupelně, cítím zabíjačku :D.
V neděli v 00:00 přesně je rillets v zavařovačkách (7ks) a já znaveně usínám. Jo a to jsem zapomněla napsat, že jsem k tomu všemu ještě vedle na sporáku táhla několik hodin hovězí vývar do cibulačky a gulášku…a to prosím z hovězí oháňky, kterou jsem si přivezla až z Budapeště z trhu a ona zatím hezky spala v mrazáku a čekala na svou dnešní chvilku slávy.
V pondělí je na řadě cibulačka
Možná vás napadne, proč vařím takhle dopředu? Večeře je až v úterý. Důvod je prostý. Čím více toho navařím a nachystám dopředu, tím více času mám u večeře na radovánky s přáteli.
Na tuhle cibulačku jsem moc zvědavá. Dita do ní totiž dává portské víno a dijon hořcici. Cibulačku jsem dělala zatím jen 2x. Jednou z bílého vína – nechutnala mi. Podruhé z piva – chutnala mi, ale s pivem to není Francie, že? Udělala jsem jí pořádný hrnec a padl do ní i ten luxusní vývárek z oháňky.
Úterý je tu. Hezky si předsmažím palačinky. Omluva Ditě – nedělám je přesně podle ní. V hlavě mám totiž už pár let naprosto simple recept: 2 vejce, 400ml mléka a 200gr hladké mouky. Největší fígl v palačinkách, který jsem za svou krátkou kulinářskou kariéru objevila, je ve dvou věcech: 1. super litinová pánev, na kterou se nic nepřipeče a 2. sádlo – palačinky na sádle jsou prostě nej mňam.
No a pak se pustím do gulášku. Miluju recepty z jednoho hrnce a ty zalité vínem obzvlášť. Mám premiéru – vařit z telecího, je to vážně nádherný maso – vegetariáni prominou.
Bytem to voní a společně se sestrou Jitkou chystáme na stůl. Jitka nám už od poslední večeře pomáhá, což je naprosto super. Bez ní bychom si večer asi tak neužili, měli bychom ruce většinu času ve dřezu 😀
Tabuli jsem nakonec oživila kytičkami levandule, která nám roste na terase. Vytvořila jsem maličkou pro každou dámu, aby měly taky nějakou památku :).
Hosté se začínají scházet…a začíná vskutku zábava…
Blonďatá dáma nezklame a přijde s dokonalou šansonovou dekorací hlavy…no uznejte sami…
Dokonale ladící pár nadšených extrémních sportovců přinese typický francouzský pastis…o kterém se píše, cituji:
„Pití pastisu je obřad, při kterém se nápoj whiskové barvy dotykem vody mění v mléčný mok. Milovník pastisu navíc ocení, že při správné konzumaci se sklenka nikdy nevyprázdní.”
Ve finále přijíždí pár až z azurového pobřeží…okázalá dáma s dokonalým francouzským přízvukem a neméně dokonalým kloboukem…v doprovodu svého svěžího, charismatického a čokoládově opáleného milence, který dal přednost večeři s námi před sledováním západu slunce ze své x metrů dlouhé jachty…jaká čest…bagety, které přinesl jsou ještě teplé…ach
Poslední pár bohužel nedorazil, tento krátký rozhovor vám to objasní:
“Ahoj, počítáte dnes s tou večeří?”
“Ta večeře je dnes?”
Celý večer se nedá slovy popsat
Když jste tady a teď a několik hodin v kuse se smějete, jíte výborné jídlo, pijete skvělé víno s rybízovým likérem, zpětně uvnitř sebe cítíte jen blažený pocit, ze kterého se usmíváte od ucha k uchu, ale dát to do slov? To nejde…
Nechci ale čtenáře úplně zklamat a tak sdílím alespoň pár útržků z naší velmi plodné konverzace.
Nejvíc uchvácen byl právě jachtařský mladík, který k celé večeři poznamenal, že je:
„Chuťově paf”
Když jsme servírovali úžasné crepes Suzette, které se máčí v karamelové lázni s pomerančovou šťávou a oním výše zmíněným likérem Grand Manier, jeden z hostů (nejmenovaný samozřejmě) se otázal:
„Můžu si to tam taky vymáchat nebo mi to uděláte?”
Načež jiný gentleman u servírování těch samých delikátních palačinek poznamenal k talíři jisté dámy:
“Jééé ty tam máš hodně šťávičky.”
Po večeři došlo údajně k přeřeku půvabné mademoiselle:
“Už jsem vyžraná do postele.”
A na závěr při placení jsme slyšeli dokonce toto:
“Podnikáme srdcem, ale pořád jde tak trochu o prachy.”
Také s vámi posdílím gurmánské perly večera:
- V cibulové polévce opravdu vynikl toastík z bagety se sýrem Gruyer, fakt lahůdka.
- Naše Kirš paté úžasně doplnil Davidův vlastnoručně z kvásku vypiplaný chlebíček.
- Nesmím zapomenout ani na amuse bouche tedy pobavení pro ústa, jednohubku, kterou dnes byly slávky na bílém víně.
- To, jak se v ústech rozpadalo telecí a jak se v mém krásném modrém litinovém hrnci dokonale propojily všechny chutě burgundského guláše, bylo prostě famózní.
- Kir royale, tedy šampaňské a likér Creme de Casiss, dokonale uspokojil i nejnáročnější hosty.
Co dodat na závěr? Snad, že láska k jídlu se stále prohlubuje a tyhle večeře mě čím dál více baví.
Vaše foodloverka
– Alice
PS: Nechyběly ani francouzské polibky 😀
