Audio verze

podcasts_iconPodcast na iTunes

Většinou se s druhými dělím o názor, že by měli přestat pracovat tvrdě a měli by především pracovat chytře. Ale dneska jsem se inspiroval jednou z kapitol z knihy Arnolda Schwarzeneggera Neuvěřitelný životní příběh, kde má kapitolu, která se jmenuje Líní parchanti.

Když se totiž podívám na sebe a na věci, které se mi třeba v životě nepovedly nebo kde ten výsledek nebyl takový, jaký jsem čekal, tak, upřímně řečeno, jsem si vždycky mohl odpovědět jenom jednou věcí, a to, že jsem byl tak trošku línej parchant. Zkrátka jsem si myslel, že to půjde jednodušeji, bude to méně práce, nechtělo se mi, nedal jsem do toho celého sebe.

Jsme líní

Mám pocit, že tohle je příklad i mnoha dalších lidí. Jednoduše my jsme tak trošku líní parchanti všichni. Nechce se nám do věcí, nemáme disciplínu, na některé věci se vykašleme, nejsme často důslední, nedotahujeme věci do konce, neinovujeme, nevymýšlíme nové věci, snažíme se žít v zaběhaných starých kolejích.

Pozvánka tohoto videa je, abychom si uvědomili, že věci se stanou ve chvíli, kdy do nich jdeme, kdy přestaneme být těmi línými parchanty, zvedneme se z gauče a jdeme do světa, jdeme věci dělat a přestaneme se vymlouvat na to, že to je moc těžké, že to přece neumíme, že to nezvládneme, že to neumíme ještě dost dobře, že v něčem nejsme ještě dost dobří, že ještě neumíme udělat dobré internetové stránky, že si neumíme stoupnout před kameru a mluvit do kamery, že neumíme psát blogové články, že neumíme prodávat a spousty, spousty výmluv, které často děláme a na které pak házíme to, že nemáme výsledky, nemáme úspěch, který chceme, nemáme peníze, které chceme, firmě se nedaří tak, jak bychom čekali.

Proč?

Mám pocit, že disciplína je často špatně chápána. Já si myslím, že dělat věci disciplinovaně znamená jenom vědět, proč je dělat. Disciplína se totiž přímo pojí se slovíčkem proč. Pokud totiž nevíte, proč věci děláte, tak jaký potom máte důvod z toho gauče stoupnout a jít něco dělat? Jediný důvod, proč se nám ráno nechce z postele nebo proč se nám do věcí nechce, je slabé proč, slabá vnitřní motivace. Protože neexistuje nic jiného, co nás vyzvedne k tomu, abychom šli do akce, než vnitřní motivace.

Cokoli vnějšího i tohle video vás možná na chviličku namotivuje nebo vám dá nějakou energii, ale co je důležité, pokud je to jenom ta vnější motivace a nezažehne to něco ve vás, nezažehne to nějaké vaše vnitřní rozhodnutí, vnitřní proč, vnitřní jasnost toho, co opravdu od života chcete, co od sebe chcete, jací chcete být, jak se chcete spojit s tou dokonalostí, která tady všude kolem nás je, tak bez tohoto stejně ta energie po čase vyprchá a vrátíte se do té staré situace.

Takže držím palce, abyste našli tohle vnitřní proč, abyste hledali odpovědi na otázky, které jsou ve vás, na které si můžete dát odpověď jenom vy sami.

Každý den má 24 hodin. Pro každého z nás existuje 24 hodin, ve kterých můžeme denně fungovat. Existuje takový princip čtyř. Ten říká, že šest hodin denně bychom měli spát, šest hodin bychom měli pracovat, šest hodin bychom měli věnovat našim vztahům, péči o naše vztahy, a těch posledních šest hodin bychom měli věnovat sami sobě, taky jídlu, cvičení, vzdělávání se a těm věcem, které se týkají naší osoby. Pokud bychom v téhle rovnováze dlouhodobě vydrželi, tak si myslím, že bychom se všichni měli dobře.

Záměr a vědomí

Podívejte se na váš den, jak vypadá ten den, jaké věci v něm děláte, které z těch věcí jsou opravdu důležité a vedou vás k nějakému výsledku nebo k životu, který čekáte a který chcete, a které ty věci jsou jen takové lelkování, nezaměřené dělání něčeho, takové to dělání pro dělání. Abyste se totiž dostali do svého cíle, potřebujete focus, potřebujete záměr a potřebujete si být vědomí toho, co děláte.

Zvu vás k tomu, abyste se podívali na ten váš den, rozdělili si ho na ty sekce a třeba jenom jeden týden tomu dali vědomí. Možná nejste tak disciplinovaní, ani já nejsem nijak zvlášť systémový člověk, abych si značil každou minutu nebo hodinu, co dělám a kde dělám, ale když týden budete sledovat, co děláte nebo neděláte, tak tohle vědomí se vám automaticky nastartuje i pro další období a pak už nebudete muset ty věci kontrolovat a hlídat si je, ale přirozeně do nich naběhnete.

Takže pokud už jsme někdy líní parchanti, tak si aspoň nestěžujme. Přijměme, že někdy prostě jsme líní, že někdy se nám nechce, přijměme to jako součást našeho života, nekritizujme se za to. Přijměme, že někdy jsme jednoduše líní parchanti, kterým se nechce vstávat z postele, ale pak mějme v životě období, kdy se prostě rozhodneme do věcí jít, kdy nám věc dává smysl, kdy vstáváme ráno úplně s nadšením, protože víme, že to, pro co jsme se rozhodli, je prostě důležité, že nás to naplňuje, že to je naše poslání, že za tímhle chceme jít. Myslím si, že ten balanc, ta rovnováha, je mezi těmihle dvěma stavy.

Jsou i špatné dny

Garantuji vám, že i všichni úspěšní lidé na světě, ti nejúspěšnější, nejbohatší, lídří všech lídrů, mí učitelé, možná lidé, kteří vás inspirují, mají dny, kdy se jim ráno nechce z postele. Jednoduše se ráno probudí a mají pocit, že všechno je tak trošku na hovno, že nic nemá smysl, že to, co dělají, nemá smysl, že jejich práce nemá smysl, že k čemu to všechno vlastně je.

Tohle se může stát a bude se nejspíš stávat celý život nám všem. Jednoduše jsou to myšlenky, které nám proběhnou hlavou. Rozdíl mezi těmi, kteří uspějí, je, že tyhle myšlenky sice vnímají, pozorují je, ale nevěnují jim žádnou pozornost. Jednoduše je nechají projít hlavou, pak vstanou, oblečou se a jdou za tím svým cílem.

Neúspěšní lidé začínají tyhle myšlenky znova a znova podporovat, přemýšlejí proč, vracejí se k nim, podporují jejich energii tak často a tak do nich dávají vlastně veškerý svůj život, že samozřejmě tyhle myšlenky bobtnají a pak celý život je jenom o tom, že se jim nechce a že celý život stojí za nic.

Takže buďte tou první skupinou, držím vám k tomu palce a do té doby se mějte fajn a zjednodušte si život nejen díky internetu.

 ZivotaFirma20_15_LiniParchanti_DavidKirs1