Blog podnikáme srdcem ♡

MENU

Petr Starý. To jméno dnes slyšíte prvně, ale věřím, že ne naposledy.
Je mladý, má sny a obrovskou chuť je realizovat. A také ví, že tohle nestačí. Když jsem poprvé, jen v náznacích, četla jeho nápad, zaujalo mne to. Nejvíc asi to, jak jasně o tom všem mluvil. Ale až teprve tímto rozhovorem jsem odkryla s jeho podnikatelskou touhou i jasnou vizi a obrovskou motivaci udělat ze svého nápadu reálné podnikání…

 

Petře, začnu netradičně – jaký je to pocit, když vám někdo vyká?

S vykáním mám pořádnou zkušenost až teď na střední škole. Učitelé nám vykají, chovají se k nám už jako k dospělým lidem. To, že mě někdo bere jako dospělého, mi dává sebevědomí, a to především v tom co dělám.

 

Tuhle otázku bychom měli asi vysvětlit: Petře, kolik vám je a co aktuálně děláte?

Je mi 15 let a nedávno mi skončily prázdniny, které jsem strávil převážně v tátově firmě, kde jsem byl na brigádě a získal jsem zde spoustu nových zkušeností. Jsem přesvědčen, že mi tyto zkušenosti velmi pomůžou ve vlastním podnikání, a tak budu mít všechno jednodušší.
Naslouchám názorům a radám druhých, protože vím, že zkušenosti, které mi předávají, mě posouvají o míle dál a dál. Zatím jsem „expert teoretik“.

 

O jakých zkušenostech teď konkrétně mluvíte? Jaká myšlenka vás v poslední době nejvíc posunula?

Zkušenosti o tom, jak to funguje ve firmě, kde se můžou vyskytovat chyby nebo naopak úspěchy. Že i věc, která se zdá být jednoduchá, tak jednoduchá vůbec nemusí být.
Nedávno jsem si přečetl citát Steva Jobse „Nejsme první, kdo do téhle hry vstoupili, ale budeme těmi nejlepšími“. Přesně tohle je myšlenka, která mě, tedy především psychicky, posunula dál.

 

Pojďme se ještě chvíli bavit o vás a o tom, jak (vy)užíváte svůj čas…

Věnuji se rozvíjení své osobnosti – pochopitelně jako každý.
Na některé věci mám pro někoho trochu zvláštní názor. Například, že je velmi důležitý prostor, ve kterém člověk tráví svůj každoden, protože nás extrémně ovlivňuje. Tím mám na mysli, že když budu žít v neuklizeném, neuspořádaném malém domě či pokoji, budu úplně stejný jako tento prostor. Budu uzavřený, nesebevědomý, nevýrazný člověk, který bude mít v hlavě úplně stejný nepořádek jako je v tom pokoji.

Proto jsem rodiče požádal o tu největší místnost v domě, kde si buduji jednoduchost použitím bílého, hranatého nábytku, příjemného osvětlení, a především soulad každého předmětu v něm. Věřím, že jednou budu velký a výjimečný, stejně jako tento pokoj v našem domě.

Dále mě baví vařit a snažím se zdravě se stravovat.
Pak se věnuji takovým těm běžnějším koníčkům je například rybaření, natáčení outdoorových videí, kreslení nebo třeba jízdě na koni (tomu se bohužel v poslední době aktivně nevěnuji).

 

S vlivem prostoru na člověka souhlasím… a tak mne napadlo, zda k uspořádání prostoru využíváte principy Feng shui, nebo to řešíte nějakým vnitřním „šestým“ smyslem?

Všechno dělám podle vlastní intuice. Všechno dělám tak, aby se mi to líbilo a působilo to klidným dojmem. Líbí se mi kontrasty barev, čisté linie a výrazné předměty, které vzbuzují pozornost, ale zároveň neruší harmonii celého pokoje.
Mým cílem je vybudovat si interiér svého pokoje tak, aby každý, kdo vejdete dovnitř, na první pohled poznal moji osobnost a díky atmosféře, kterou si pokoj sám vytváří, mu přejel mráz po zádech.

 

Co vy a podnikání? Jak vnímáte možnost vlastního podnikání a co to pro vás znamená?

Aktuálně to pro mě znamená strašně moc. Miluji, když můžu celý den studovat a vymýšlet strategii svého podnikání. Kdyby mi to z nějakého důvodu nevyšlo (což si vůbec nepřipouštím), trvalo by mi pár týdnů, než bych se z toho oklepal a vymyslel nový plán, který by mě znova postavil na nohy. Bylo by to pro mě jako ztratit nejlepšího kamaráda, byl bych z toho psychicky vyčerpaný a otrávený.
Možnost vlastního podnikaní vnímám jako velice výjimečnou. Tento zvláštně výjimečný pocit ve mně vyvolávají především lidé kolem mě a také já sám, také si připadám výjimečný.

Lidé, přátelé, ale i nepřátelé, mi jsou jako souzeni, v každém z nich vidím něco, co mi neuvěřitelně pomáhá v rozvíjení sebe samotného. Jsou jako hlavní předměty ve škole života, které mě učí ty nejdůležitější dovednosti.

Velkou výhodou, která mi umožňuje začít podnikat, je, jak jsem už zmiňoval, můj táta. Díky tomu, že on sám má svoji firmu, kde mimochodem vyrábí také nábytek, mi může s čímkoliv poradit a varovat mě před některými chybami, kterých se třeba i on sám někdy dopustil. Myslím, že právě díky němu a vlastnostem, které jsem po něm zdědil, mám tu výjimečnou možnost podnikat už v 15 letech.

 

Jaké konkrétní vlastnosti to jsou?

Jsem empatický. Podnikání a pomáhání lidem mám v krvi.
Neznám nikoho ve svém okolí, kdo by se o podnikání v mém věku zajímal a vlastně neznám nikoho, kdo by měl takovou chuť podnikat jako já.

Čtu knihy o podnikatelích, sleduji videa podnikatelů, zajímám se o vytváření webových stránek, o to jak má vypadat zajímavý e-mail, o nové produkty různých firem atd. Od mala miluji, když druhého nějak můžu překvapit, udělat mu radost. Zkrátka vášeň k podnikání je to, co jsem po tátovi zdědil.

 

Vy jste už nakousl svůj podnikatelský záměr, který se týká nábytku. Prozradíte víc?

Mám svoji vizi, která je jako obrovská stavba, kterou je jen potřeba zrealizovat. Chci a budu prodávat luxusní jídelní židle, které budou vyráběny z velmi kvalitních materiálů a zkonstruovány elegantně a jednoduše.

Chci vytvořit svoji značku, kterou každý bude znát a mluvit o ní se slovy týkajícími se především vysoké kvality. Budou stvořeny pro osoby s obdivem moderních, uměleckých předmětů, které okouzlují především svým praktickým využitím. Budou hlavně pro luxusní kavárny a restaurace a jednotlivce s vyššími nároky na kvalitu svého nábytku.

Se zákazníky budu maximálně komunikovat a plnit všechna jejich individuální přání v podobě možnosti vygravírovat cokoliv na zahnuté opěrátko, například logo restaurace, a dát jakýkoliv odstín barvy jejich židlím. Přesnější informace o židlích a mých dalších plánech či produktech, budou zveřejňovány postupem času na mé facebookové stránce.

 

To je velmi jasná a nadmíru konkrétní představa, kterou by vám mohl závidět kdejaký podnikatel. Jak vás tohle celé vlastně napadlo? A proč zrovna jídelní židle?

Jednou jsem tak seděl a přemýšlel, na čem bych mohl postavit svoje podnikání. Co bych mohl nabízet. Napadlo mě, že jelikož už mám nějaké zkušenosti s nábytkem z tátovi firmy a jsem na umělecké škole na oboru design interiéru, tak by se moje podnikání také mělo točit kolem nábytku.

Dále jsem přemýšlel, co z nábytku není moc velké, aby to bylo dobře skladné, co je takový univerzální kus nábytku, který potkáváme prakticky kdekoliv a co za nábytek se dá vyrábět ze dřeva. Ideální jsou pro to židle. A jelikož miluji jídlo, tak jídelní židle.
Miluji návštěvy restaurací a bylo by mi ctí podílet se na kráse interiérů těchto posvátných míst.

 

V jaké fázi realizace právě teď jste?

Právě dokončuji modelaci židle ve 3D programu, kde stanovuji přesné rozměry a důmyslně promýšlím samotný design, především aby působil jednoduše a čistě. Ve chvíli, kdy židle bude dobře promyšlená a budu už v ruce držet výkresy s kótami, tak za sebou budu mít myslím tak 40 % úspěchu.
Bez skvělého produktu můžu na celé svoje podnikatelské plány zapomenout.

 

Správný produkt je rozhodně důležitý, přesto je to jen dílek skládanky. Co vy sám považujete v úspěšném podnikání za nejdůležitější?

Nejdůležitější je podle mě způsob přemýšlení. Musíte myslet pozitivně a umět si přebrat důležité myšlenky od těch, které vás jen zdržují. Dále si musíte umět přebrat rady druhých, ty jsou totiž velkým zdrojem informací, které získávám.

Kolikrát se mi někdo snaží pomoci, ale naopak mě od aktivity jen odrazuje. Někdo by tak mohl propadnout beznaději, že vše, co dělá, je k ničemu, ale právě v těchto chvílích musíte být silní a říct si, že vám je jedno, co si myslí, že si za tím stojíte a nic vás nezastaví. Pak to pořádně promyslet s chladnou hlavou, jestli na tom, o čem mluvil, nebude i trocha pravdy.

Podle mne je tedy nejdůležitější umět skvěle pracovat se svými myšlenkami. A to nejen v podnikání, ale i v reálném životě.

 

Vrátím se k samotné realizaci – co je ještě třeba udělat, vyřešit a zařídit, než se na vaši židli v nějaké restauraci usadíme a vypijeme si kávu?

Ještě mě čeká dlouhá cesta, která je náročná především na čas, obzvlášť, když při tom studuji. Nejprve musím dokončit tvar a rozměry židle, na čemž právě pracuji, potom vyrobit první zkušební model, natočit o židlích prezentační video, vytvořit webovou stránku, získat potenciální zákazníky a vyřídit různé papírování, abych mohl už v patnácti letech podnikat.

Dále musím uzavřít dohodu s firmou, která mi židle bude vyrábět, ale hlavně musím promyslet výrobu tak, aby židle byly vyráběny efektivně, to znamená kvalitně, ale rychle. Tohle by mělo mým zákazníkům ušetřit nějaké peníze.

Následně se chci zaměřit na svoji originální strategii prodeje a na marketing. Vím, že mi pár firem bude konkurencí, proto musím zákazníkům ukázat, v čem jsou židle tak výjimečné a celkově svoji odlišnost. Chci vše hodně zautomatizovat, abych vše nemusel dělat ručně. Proto se chystám používat nejnovější aplikace například na automatické rozesílání e-mailů, zkoumání grafů úspěšnosti e-mailů, a tak dále.

Vždy se počítá až to, co člověk udělá, ne to, co ví, proto je realizace mých plánů to nejdůležitější, co mě teď čeká.

 

To je spousta práce, ale velmi promyšlená. Vím, že s něčím vám pomůže OnlineAcademy Club, který se chystáte studovat po našem rozhovoru. Co od toho očekáváte?

Očekávám, že mi to přinese spoustu dalších inspirací do mého podnikání, dá mi to motivaci a posune mě to o další dva kroky kupředu. Jsem přesvědčený, že Davidovy rady jsou velmi cenné a upřesní směr mého přemýšlení. Natáčí spoustu zajímavých videí jako například „Jak přemýšlejí úspěšní lidé„… tato videa mě velmi inspirují…

Jako první se chystám natočit video o svém podnikání, kterým odstartuji sérii videí, které mám v plánu o sobě a židlích natáčet.

 

Na závěr budu zvědavá a ráda bych, abyste nám prozradil jaké máte plány do budoucna (i ty nepodnikatelské)…

Především si chci splnit svoje sny a vize, žít si život, který mě bude dělat šťastným.
Být spokojený a nadšený ze svého života beru jako ten nejdůležitější úkol, na který by se měl zaměřit úplně každý. Chci poznávat nové věci, lidi i země a k tomu v dnešní době potřebuji jedinou věc – peníze.

V mé osobnosti se ukrývá touha být závislý jen sám na sobě a hlavně být svobodný a schopný realizovat každý – někdy i šílený – nápad, co mě právě napadne. Proto jako jedinou cestu vidím podnikání. Podnikání mi zároveň přinese i peníze pro uspokojení mých potřeb.
Po letošních prázdninách jsem nastoupil na Střední uměleckou školu v Brně na obor design interiéru, kde jsem se na talentových zkouškách umístil třetí ze 44 uchazečů. V průběhu čtyřletého studia střední školy bych chtěl s kamarádem přestoupit na střední školu na Floridu. Když z nějakého důvodu nebudu moci přestoupit už na střední školu, chtěl bych tam studovat alespoň školu vysokou.

Druhá možnost studia vysoké školy je v Brně, architektura, kde bych se chtěl věnovat moderním stavbám, domům jako stavěl Joseph Eichler v Kalifornii. Kalifornie je díky těmto překrásným domům jedním z prvních států, které bych chtěl navštívit.

 

Petře, děkuji za rozhovor a držím palce!

Více o Petrovi a jeho podnikatelských krocích najdete na FACEBOOKU

K mikrofonu jsem si dnes pozval klientku, která začala používat FAPI už před více než 2 lety a která šíří osvětu v oblasti, která je ještě u mnoha lidí a v mnoha rodinách tabu. Jaké tabu? Nechám to na ní, ať jej uvede. Umí to moc hezky :).

Sofi, jaké je vlastně téma tvého podnikání?

Téma mého podnikání je pro naprostou většinu běžných lidí tabu. Já totiž učím lidi o menstruaci. I když tomu raději říkám cykličnost, protože to je přesnější název. Menstruace je jen jednou částí mého tématu. Cykličnost je o tom, že my ženy se v rámci měsíce, v rámci našeho menstruačního cyklu, pravidelně proměňujeme. Tyto proměny mají svá určitá pravidla a je možné je poznat a začít je využívat k tomu, abychom se lépe cítily ve svém těle, byly jsme kreativnější a efektivnější – nebo taky pohodovější a příjemnější na své okolí. 🙂

Všechno to začalo překladem knihy Cyklická žena od Mirandy Gray, kterou jsem vydala v roce 2013 ve svém nakladatelství OSULE. Tahle kniha uvedla v život celý stejnojmenný projekt, který neustále dále roste. Dnes máme mnoho dalších cyklických produktů, rozrůstající se e-shop, poradnu pro ženy i pro muže, velmi rozsáhlý blog – a od dubna 2015 také knihu o cykličnosti pro muže, kterou jsem napsala se svým mužem Erikem Hutterem a která se jmenuje příznačně Návod na ženy.

A celé toto naše podnikání funguje hodně na principech infopodnikání.

Zůstaňme ještě chvíli u menstruace. Jak na toto kontroverzní téma reaguje okolí?

Tohle téma je kontroverzní jen ve chvíli, kdy s ním nejsem ztotožněna já sama.

Proč se asi děti naučí tak rychle sprostá slova? Protože je dospělí často vyslovují s velmi silným emočním nábojem, který děti zaujme. Nejde o to slovo samotné, ale právě o tu emoci a energii, která je s ním spojena. A totéž platí pro slovo „menstruace“. Ve chvíli, kdy je pro mě slovo „menstruace“ stejně běžné slovo jako „chleba“, pak jsem o něm schopna mluvit kdykoli a kdekoli. A díky tomu, že se tímto tématem zabývám už pěknou řádku let, tak je to opravdu pro mne něco tak běžného, že už vůbec nevnímám, že je to pro ostatní tabu. Vidím to až na přednáškách… Pokaždé, když toto slovo poprvé vyslovím, tak se lidé začnou ošívat, protože ho možná slyšeli naposledy v sedmé třídě v biologii.

Já ho ale často vyslovuju schválně, protože menstruační cyklus je nedílnou součástí našich životů, ovlivňuje nás každý den, každou hodinu, každou minutu. Hladiny našich hormonů se totiž neustále proměňují a nelze se tomu nijak vyhnout (dokonce ani hormonální antikoncepce to nevyřeší). A tyhle proměny samozřejmě výrazně ovlivňují i životy mužů kolem nás.

Já tedy vždycky vyslovím ono kontroverzní slovo „menstruace“, ale hned pak navážu vysvětlením principu ženských proměn, a na to většina lidí už reaguje velmi pozitivně, protože se to týká opravdu každého. I když jste muži a cyklus nemáte, pořád jsou kolem vás ženy, které ho mají. A jak jejich cyklus ovlivňuje jejich život, ovlivňuje i vás, pokud jste s nimi v kontaktu. A pro muže je nakonec toto téma dost možná ještě zajímavější než pro ženy, protože muži ve skutečnosti touží poznat pravidla ženských proměn a porozumět jim. Rozklíčovat je. A já jim skutečně nabízím jasný návod, jak mohou ženám lépe porozumět a díky tomu výrazně zlepšit své vztahy s nimi, ať už jsou to vztahy partnerské, nebo třeba v zaměstnání.

O tom, jak může poznání cykličnosti pomoci mužům a ženám v jejich vzájemných vztazích, jste napsali s tvým mužem Erikem knížku, už zmiňovaný Návod na ženy.

Ano. Ta kniha vznikla tak, že jsem dělala kurzy pro ženy, na které přicházeli i jejich muži, protože je zajímalo, jak to ty jejich ženy vlastně mají. A ti muži se ptali, kde si o tom můžou něco přečíst. Kde to dostanou nějak strukturovaně, stručně popsáno tak, aby tomu porozuměli. Já jsem tento impuls nosila nějakou dobu v hlavě a už jsme měla i něco rozepsáno, ale teprve až když přišel do mého života Erik, se mohla tahle kniha opravdu narodit. Já jsem jí dala své ženské cyklické know-how a ženskou příběhovost a Erik přidal své mužské cyklické know-how a mužskou strukturu, jednoduchost a srozumitelnost.

Nicméně tato kniha není jenom pro muže, i ženy v ní najdou spoustu podnětných informací. Popisujeme v ní nejprve detailně čtyři fáze ženského menstruačního cyklu, jak ženy během nich fungují a co je pro tyto fáze typické jak v osobním životě ženy, tak v partnerství a v zaměstnání. Jednotlivé nejběžnější projevy jsou pak přehledně shrnuty do závěrečných odrážkových přehledů, aby muži jasně poznali, kdy je žena právě v této fázi. A v úplném závěru každé kapitoly najdou informace, co mají v které fázi dělat a co rozhodně nedělat. 🙂

Máme tam také kapitolu o tom, jak je možné se ženou v každé fázi komunikovat, protože i to se mění, a jak ji naladit na sex každý den v měsíci. A pak jsme ještě doplnili jednu veledůležitou kapitolu o antikoncepci a kapitolku rozhovorů s „cyklickými muži“, tedy s muži, kteří žijí s cyklickými ženami a aplikují cyklické znalosti jak ve svém osobním životě, tak v podnikání. A poslední kapitola je takovým shrnutím jednotlivých fází právě pro ženy, které třeba nečetly Cyklickou ženu a se svou měsíční proměnlivostí se teprve seznamují.

Jak dlouho už podnikáš?

Firmu jsem založila v roce 2010 a vznikla primárně jako nakladatelství, ale podnikáním bych to v té době ještě nenazývala. To byly opravdu jen začátky podnikání. Mému synovi bylo v té době 5, byla jsem s ním sama, takže tyhle začátky byly velmi pomalé. Změna k „opravdovému“ podnikání přišla až někdy na konci roku 2012, kdy jsme vydali třetí knížku, kterou byla právě Cyklická žena.

S Cyklickou ženou začala chodit i spousta objednávek, a tak přišel čas některé věci automatizovat. Vystavovat ručně takové množství faktur už nebylo možné. Takže jsme hledali něco, co by nám s tím pomohlo, a objevili jsme FAPI. No a když jsme navíc zjistili, že FAPI není jen fakturační systém, ale zároveň objednávkový, hned jsme po něm skočili a používáme ho dodnes. Nejprve jsme měli jen jednotlivé formuláře na stránkách s produkty, dnes se k tomu přidalo propojení s kompletním e-shopem.

Jaké největší překážky tě čekaly při vstupu do online byznysu?

Já si myslím, že při vstupu do jakéhokoli byznysu, ať je online, nebo offline, jsou největší překážky vždycky v naší hlavě a v tom, že si myslíme, že nějaká oblast není pro nás, anebo že se to nemůžeme naučit, anebo že to je příliš divné nebo příliš složité.

Což můžu ilustrovat i na svém příkladu: V určitou chvíli jsem už měla spoustu znalostí z online podnikání, už jsem používala třeba FAPI jako fakturační a objednávkový systém a SmartEmailing na rozesílání e-mailů do pomalu rostoucí databáze, ale ještě pořád to nebylo tak, že bych to dokázala využívat nějak skutečně efektivně. V létě roku 2013 jsem odjela na Bali na infopodnikatelský kurz k Rogeru Hamiltonovi, autoru Dynamiky bohatství, který mě tam učil vlastně v podstatě tytéž věci, co jsem znala už z Čech, například od Davida Kirše a podobně.

Ale přestože jsem to teoreticky znala, když nás tam učili, jak dělat webinář, tak jsem si vůbec neuměla představit, že bych si tu techniku dokázala doopravdy osedlat tak, že bych webináře mohla dělat nějak pravidelněji. Ale po návratu jsem se hecla a udělala první webinář.

Byl tehdy s Bohdanou Kabátovou (na téma cykličnosti, jak jinak) a naštěstí jsme měly super technickou podporu v podobě tebe, Kamile, takže jsme to daly všechno dohromady, webinář se vyvedl a já jsem najednou zjistila, že ty webináře jsou vlastně strašně jednoduché a že není třeba se ničeho bát a že to zvládne prostě i holka, která má úplně normální IT vzdělání. Když umím používat Facebook nebo e-mail, zvládnu i Google Hangout a jiné aplikace.

Od té doby jsem natočila těch webinářů už pěknou řádku a přijde mi to naprosto běžné – a trochu se směju té holce, co seděla na Bali v přednáškové místnosti a měla pocit, že se spíš zboří svět, než ona udělá první webinář. A tohle mě pak povzbudilo k dalšímu využívání prvků online podnikání. Začala jsem psát víc blogových článků a pravidelně je pomocí SmartEmailingu posílat své databázi, která tak díky hodnotnému obsahu dál rostla – už o dost rychleji.

Nejhorší byl tedy ten první krok, kdy jsem se musela přesvědčit, že to dám, že to zvládnu. Protože hned vzápětí jsem zjistila, že je to všechno vlastně velmi triviální. A pak následovaly kroky další. Ale není třeba hned mít velkou databázi nebo dokonalé produkty nebo dokonalé weby. Každý nějak začíná a věci pak vylepšuje postupně. I já jsem psala blogové články nejdřív nepravidelně, teď téměř každý týden (a mailingy jdou pravidelně každý týden v neděli a ještě někdy v týdnu přidávám další). Před rokem bych vůbec netušila, že to zvládnu, dnes je to naprosto a úplně běžné… 😉

A pochopitelně, jak se vyvíjím a vyvíjíme s celým naším podnikáním, tak postupně vylepšujeme i weby, aby byly zajímavější pro čtenáře a zákazníky a lépe odpovídaly principům online podnikání, ale je to také postupný proces – nemáme všechno dokonalé a nikdy ani mít nebudeme, protože svět infopodnikání se bude stále vyvíjet. A to je inspirace i pro ostatní – klidně začít s tím, co už mají, i když je to nedokonalé.

Proč jste si vybrali právě FAPI jako fakturační a objednávkový systém?

Jak už jsem říkala, původně jsme hledali systém, který by nám usnadnil fakturaci, a u FAPI nás nadchlo, že nám navíc dodá i ten pro nás také důležitý prvek objednávkového systému. Bylo to super, že jsme najednou nemuseli řešit kromě fyzického odeslání balíčku vůbec nic ručně. A navíc nám FAPI umožnilo rovnou zasílat naše e-knihy, a to zcela bez doteku lidské ruky. To bylo fakt úžasné.

FAPI v té době vybrala moje kolegyně Katka, a když mi ho představila, moje intuice hned řekla, že je to ono a že to bereme. Nejsem si jistá, jestli v té době existovalo něco jiného, co by bylo na stejné úrovni finanční dostupnosti a zároveň nabízelo to, co chceme. Možná to byla jen šťastná náhoda, která nás k FAPI přivedla, ale rozhodně můžu říct, že od té doby jsme velmi spokojení a i do našeho komplet nového e-shopu, který jsme nazvali Pro vědomý život.cz, jsme FAPI implementovali.

A kdybys měla FAPI popsat třemi slovy?

:-)) Jasně. Budou to slova: zjednodušení, přehlednost a automatizace!

Dana-Sofie Šlancarová – vystudovala češtinu a angličtinu a dlouho působila na volné noze jako překladatelka, korektorka, fotografka a novinářka. Majitelka nakladatelství OSULE a zakladatelka projektu Cyklická žena®. Spolu se svým mužem Erikem Hutterem založila firmu Vědomý svět, která provozuje e-shop s produkty pro tvůrce svého života: provedomyzivot.cz.

Miluje cykličnost a vědomý život – to znamená, že tak žije a zároveň tyto principy předává dál. Ve firmách učí cyklický time management, koučuje a konzultuje, a také pořádá „menstruační večírky“, což jsou populární večerní workshopy určené pro ženy i muže, které odpovídají na všechny otázky ohledně toho, co „kdy chtěli vědět o menstruaci, ale báli se zeptat“.

Její vášní je psaní a fotografování. Autorka knih Balijský deník Cyklické ženy, 7 návyků efektivní Cyklické ženy a spoluautorka knihy o cykličnosti pro muže nazvané Návod na ženy, kterou napsala spolu se svým mužem Erikem Hutterem. Autorka projektu Cesty vášně.

www.dana-sofie.cz / www.cyklickazena.cz / www.navodnazeny.cz / www.cestyvasne.cz

Tereza Kramerová je infopodnikatelkou v oblasti osobního rozvoje. Valnou část toho, co dříve dělala osobně, teď dělá „na automat“ – pomocí chytrého webu. Je jedna věc, kterou by od ní mohl okoukat kdekterý podnikatel, a to je její využití blogu pro budování důvěry. Přečtěte si, jak lze získat tisíce lidí do databáze, stovky prodejů eBooků, a to s minimálními investicemi do návštěvnosti.

Terezo, můžete krátce popsat, čím se zabýváte?
Učím lidi pracovat se svojí myslí tak, aby ona sloužila jim a ne oni jí, a aby uměli zacházet se svými strachy. Pomáhám také těhotným ženám nalézt důvěru v sebe, své tělo, dítě i vnitřní hlas. Podporuji rodiče, aby porozuměli svým dětem a žilo se jim spolu dobře.

Se zatajeným dechem jsem četl váš příběh na webu. Zajímá mě, jak jste se dostala k poznání, že se o své dary máte dělit s lidmi přes internet.
Já jsem k tomu vlastně byla donucena okolnostmi. Žila jsem s manželem na francouzsko-švýcarském pohraničí, měla malou dceru, ale neměli jsme přátele s dětmi. Zoufale mi chyběly sociální kontakty s podobně naladěnými lidmi. A tak jsem založila web Vědomé mateřství a začala psát články. Kupodivu si brzy získaly širokou oblibu. Lidé, tedy převážně ženy, se mi začaly svěřovat a já se stala neplacenou poradnou pro mateřské i osobní bolístky. To byl rok 2008.

Od té doby jsem své pomáhání pěkně „vytunila“ 🙂 Vlastně až letos, díky kurzu Podnikání z pláže, a potažmo díky možnostem MioWebu v kombinaci s dalšími podpůrnými programy, jsem dostala příležitost uchopit svoji touhu dělit se o poklady, které jsem dostala, profesionálněji. Ne se stovkami, ale s tisíci lidmi.

Všiml jsem si, že máte webů několik, pravděpodobně až ten poslední je postavený na MioWebu. Jak spolu weby souvisí a jaká je jejich historie?

První web Vědomé mateřství jsem si postavila na veřejně dostupné šabloně. V té době mi to přišlo naprosto skvělé! Po přestěhování z Francie jsem potřebovala profesní web, kde bych nabízela své osobní služby – tak vznikl Vědomý porod.

Za pár měsíců se šuškandou rozneslo, co dělám, a ženy se na mě začaly obracet i s jinými záležitostmi. A tak jsem si založila web do třetice, s vizí, že ten už bude finální a všeobsahující – Vědomý život.

A pak bum. Přišla Stáňa Mrázková a její kurz Podnikání z pláže a ani jsem se nenadála a dávala jsem dohromady další web. Konečně na MioWebu a konečně s opravdu maximálním záběrem témat. Až díky Stáně mi totiž došlo, že to, co nabízím, nespojuje vědomý přístup, jak jsem se znažila vecpat do každého názvu, ale nějaká Tereza Kramerová. Tedy já!

V současnosti pracuji na tom, aby se všechny tři původní weby přestěhovaly pod křídla toho nového – www.terezakramerova.cz

Takže jste už s tvorbou webu měla nějaké zkušenosti?
Měla jsem zkušenosti se šablonou (Webnode). Můžu říct, že jsem se díky tomu leccos naučila, ale vnímám to jako takové webové jesličky. Školka a škola přišla až s MioWebem. Pevně doufám, že se s ním časem propracuji i na střední a vysokou 🙂

Můžete krátce popsat své „magnety“ a produkty? Co lidem dáváte zdarma, co prodáváte a jaký je mezi tím vztah?
Můj zatím nejúspěšnější magnet je eBook zdarma Lékárnička v hlavě. Díky němu se již téměř 3000 lidí naučilo pracovat se svojí myslí tak, aby si během malé chvíle dokázali pomoci. Je v něm velká část mého, přes deset let sbíraného, know-how. Hned druhý den po zveřejnění jsem musela navyšovat tarify u Smart Emailingu 🙂 Lidé byli a jsou nadšeni.

Záhy vznikl další eBook zdarma Barevný dech pro hladký porod, který jsem vybavila i řízenou meditací v mp3. Nabídla jsem v něm svoji techniku, která je velmi funkční a přitom snadná.

V tuto chvíli je předposledním magnetem řízená meditace Spočinutí v Duchovním srdci, kterou jsem uveřejnila zdarma ke stažení teprve nedávno. I ta má už přes 800 stažení a příběhy změn, které se lidem odehrály v životě po jejím poslechu, jsou ještě dojemnější.

Naprostou novinkou je zatím poslední magnet, který jsem vytvořila ve spolupráci s projektem ProsímSpinkej. Je to eBook Uspávání podle 5 smyslů, ke kterému jsem natočila meditaci, díky které se maminky mohou naladit na svoje dítě a pochopit, co potřebuje k tomu, aby mohlo v klidu a s důvěrou usínat. Během dvou dnů má eBook přes 600 stažení, takže to vypadá, že se mu také bude dobře dařit.

Mým doposud nejkomplexnějším eBookem je Mystický porod. To je již placené dílo, obsahující 4 řízené meditace, 13 transformačních cvičení a 3 hodnotné bonusy. Napsala jsem ho z toho důvodu, že musím mnoho klientek, které se chtějí vědomě připravit na porod, odmítat. Mystický porod je tedy takový průvodce vnitřním světem ženy, který ji provede různými tématy k důvěře. A protože jsem chtěla, aby to bylo co nejosobnější, dala jsem jako jeden z bonusů osobní telefonickou konzultaci. Což se ukázalo jako skvělý nápad.

Jaká je role blogu a jak s ním pracujete?
Díky němu si mě mohou čtenáři „očmuchat“ a zjistit, jestli se mnou chtějí mít i nadále něco společného. Přes něj mi přichází mnoho klientek. A co si budeme povídat, po úspěšném a na FB sdíleném článku se vždy zvedne statistika stahování magnetů a nakonec i u prodeje je to znát.

Proč jste si vybrala MioWeb jako platformu pro své weby? Jak se vám s ním pracovalo?
Já se řídím intuicí. Intuitivně jsem se přihlásila do Podnikání z pláže, aniž bych vůbec tušila, že se tam budou psát nějaké eBooky a že si postavím celý nový web. Se Stániným kurzem přišlo i doporučení na MioWeb. Neměla jsem důvod jí nevěřit. Ač se mi moc nechtělo investovat další peníze, rozhodla jsem se pro svoji vizi něco opravdu udělat a pořídila jsem si Plážovou platformu (MioWeb, Smart Emailing a FAPI).

S MioWebem se mi pracuje skvěle. Začátky byly krušnější. Ovšem za pár týdnů jsme se sžili a jde nám to spolu pěkně 😀 Svůj podíl na tom má vaše skvělá podpora a množství polopatických návodů, kam se obracím o pomoc.

Jaké bylo vaše podnikání před MioWebem a po něm?
Před MioWebem jsem dávala veškerý obsah zdarma a moje podnikání spočívalo jen v osobních konzultacích a fyzicky konaných akcích. V databázi jsem měla 300 klientek, které u mě byly v průběhu 5 let na osobním sezení či prošly nějakým seminářem.

S MioWebem mám za necelý půlrok databázi dvanáctkrát větší. Mohu mnohem efektivněji sdílet svoje poznání a navíc už nejde šipka jen jedním směrem – ode mě ven. Ono se to dokonce i vrací!

Již se mi zaplatily náklady na plážové podnikání a každá další objednávka je pro mě důvodem k radosti a pocitu zadostiučinění. Je to důkaz, že to, co dělám, má hodnotu nejen pro mě, ale že i ostatní ji v tom vidí a jsou ochotni za mé osobní vedení zaplatit.

Obligátní otázka – jak/kde sháníte návštěvnost?
Nesháním. Píšu zajímavé a neotřelé články a ona se návštěvnost děje „sama“. Obsah zdarma ke stažení jsem podpořila reklamou za pár stovek na Facebooku.

Jakou máte strategii pro přeměnu návštěvníků na platící zákazníky? (Používáte sběr kontaktů na webu? Co s nimi děláte?)
Ano, tvořím si databázi, a když mám zajímavý obsah, upozorním na to e-mailem. Je zajímavé, že dost lidí mi na něj odpovídá. Asi se mi opravdu daří udržet si osobní kontakt.

Všechny články mám prolinkované na magnety i placený eBook. Pro zvýšení povědomí o Mystickém porodu jsem využila i možnosti FB soutěže, která mi přinesla poměrně dost nových fanoušků na fanpage. A když se to hodí, dělám slevové akce.

Co vám MioWeb přinesl?
MioWeb mi přinesl možnost tvořit si svůj web podle mých preferencí a potřeb. Také mi přinesl možnost oslovit velké množství lidí s tím, co dělám a co mi dává velký smysl. Dává mi příležitost podnikat srdcem. To se mi zatím dařilo jen v malém provedení – v mikro světě fyzického kontaktu. S MioWebem jsem se dostala do makro světa virtuálu. A můžu upřímně říct, že mě to také velmi baví.

Děkujeme za inspirativní rozhovor 🙂

Michala Měřínská, průvodkyně na cestě za ženskou krásou, dělá divy nejen se ženami, ale kupodivu i na internetu. Její příběh je zajímavý nejen tím, že dokázala ladně skloubit infopodnikání s poskytováním služeb, které je její vášní, ale také tím, že svoje podnikání dokázala vybudovat po večerech a víkendech. Pokud se stále vymlouváte, že musíte chodit do zaměstnání, a proto nemůžete začít podnikat, tento článek raději nečtěte.

Michalo, jak byste vysvětlila to, co děláte, muži, který z pochopitelných důvodů nemá moc vztah k líčení? 😉 Co to vlastně děláte se ženami?
Když vám, Viktore, odpovím, že provázím ženy světem ženské krásy, tak vám to asi moc neřekne, tak to zkusím jinak. Předpokládám, že jako muž se rád ohlédnete za pěknou ženou a že máte rád, když žena vypadá přirozeně, vkusně upraveně, elegantně a žensky. Takové ženy se líbí hlavně sobě a následně i vám, mužům. No a já ženy učím, jak na to. Jak se umět vkusně nalíčit a obléknout tak, aby to podtrhlo celkovou přirozenou krásu, nebylo to příliš a žena se prostě cítila skvěle.

Dá se něco tak osobního jako líčení přenést na internet? Co tedy přesně díky vašemu webu nabízíte za produkty / služby?
Ne zcela. Samozřejmě, že když líčím ženy na významné události v jejich životě, ať to jsou svatby, focení s dětmi nebo jakákoli jiná příležitost, musím se s nimi vidět. Ale díky mému webu se mi daří s ženami pracovat i na dálku, inspirovat je k jinému přemýšlení o sobě a své kráse.

Snažím se ve svých článcích sdílet i základní techniky, triky a novinky v líčení nebo stylingu. Napsala jsem pro ženy dva eBooky zdarma. Jeden je o Rituálech k dokonalé pleti, protože dokonalá pleť je základem líčení. Ten druhý je shrnutím zásad ženské krásy, které každé ženě pomohou se rozzářit během několika málo minut. Jsem moc ráda, že mají mezi čtenářkami úspěch.

 

Na webu nabízím samozřejmě možnost objednat se na osobní konzultaci, objednat si svatební líčení nebo fotomake-up či služby související se stylingem, jako jsou asistované nákupy nebo revize šatníku. A jsem také strašně šťastná, že se mi podařilo pro ženy připravit i eBook Dokonalé líčení krok za krokem, kde jsem shrnula nejen postupy, jak se o svou pleť starat, ale i jednotlivé kroky v líčení tak, aby ženy měly vše pohromadě na jednom místě a mohly se vyvarovat zbytečných chyb.

 

Jak vám funguje podpora prodeje vašich služeb díky šíření vašeho know-how po internetu (zdarma, ale i placeného)?
Jsem hodně překvapená, jaký je internet mocný nástroj. Sama vidím, že čím víc se snažím dávat, psát články a inspirovat ženy, tím častěji se čtenářky na můj web pro inspiraci vrací. Samozřejmě, že líčení na svatbu nebo focení není služba, kterou žena využije každý den. Stejně tak si ženy nenechají radit s výběrem oblečení každý týden.

Ale na vlastní kůži zažívám, že se mi začínají ozývat ženy, které mě už delší dobu sledují a nyní právě přišla chvíle, kdy potřebují pomoc. Budou se vdávat, chtějí letní foto s dětmi, nebo zhubly a chtějí svoji změnu podtrhnout i slušivým oblečením. Takže internet a správnou prezentaci sebe sama doporučuji všem! A to i těm, kteří si zdánlivě myslí, že veškeré služby mohou poskytovat pouze osobně (i já jsem si to před časem myslela).

Díval jsem se na vaše weby http://michalamerinska.cz/ a http://www.makeupforyou.cz/ – oba jsou na MioWebu a oba vypadají profesionálně. Dělala jste si je sama?
Děkuji za pochvalu. Zvlášť právě proto, že jsem si je dělala sama. Předtím, než jsem potkala MioWeb, jsem si absolutně neuměla představit, že bych něco takového dokázala. I když mám dlouholeté pracovní zkušenosti z projektového řízení, kde jsem se musela naučit trochu rozumět kolegům IT-kům a naučit se chápat jejich mluvu a základy v SQL přemýšlení, nikdy bych si nemyslela, že já, jako holka, dokážu sama postavit web. Proto mě každá pochvala strašně hřeje u srdce!

 

Už jste někdy nějaký web stavěla?
Nene, jsou to moje prvotiny. Začala jsem s projektem www.makeupforyou.cz loni na podzim a stavěla ho opravdu intuitivně s pomocí návodových videí. V noci jsem seděla u počítače, zastavovala video kousek po kousku a klikala jako „opička“, která jen opakuje, co vidí. A časem jsem pochopila a zautomatizovala činnosti, takže moje osobní stránky www.michalamerinska.cz, které jsem spustila na jaře tohoto roku, jsem dělala rychleji a s větší jistotou.

 

Jak se vám s MioWebem pracovalo? Weby prý vznikly hodně rychle, jak jsem se někde dočetl. Jak se vám podařilo v tak krátké době postavit 2 funkční moderní weby, za které by si agentura účtovala desítky tisíc?

Výborně! MioWeb je zlatý nástroj a je jako skládačka puzzle. Všechno je intuitivní a krásně do sebe zapadá. Nejhorší asi je snad jen doladit grafiku, protože těch možností, jaké MioWeb nabízí je taková spousta, že když je člověk tvořivec jako já, tak neví, pro co se má rozhodnout. Jaká barva, jaký font písma, kolik sloupců, jak krásné chce tlačítko… tak zkouší a zkouší.

Ano, weby vznikly hodně rychle. Jak se mi to podařilo? Prostě mě to nadchlo! Když vidíte, jak vám roste pod rukama něco, co jste si v životě nepředstavoval, že dokážete, je to obrovská dávka energie, která vás nakopává dopředu. Musím přiznat, že jsem byla s každou další vytvořenou stránkou pyšnější.

Tvoření s MioWebem mě nadchlo tak, že jsme s partnerem asi před měsícem vytvořili další stánky pro naši společnou vášeň, kterou je cestování. Takže MioWeb už nám skvěle slouží i na stránkách www.michalaatomas.cz , kde se s námi už první cestovatelé vydali na daleké cesty. Takže už jsme doma na skládání puzzle na webu dva. Což je paráda.

Dozvěděl jsem se o vás, že kromě podnikání jste i zaměstnaná. Jak vypadal váš pracovní život před MioWebem a jak vypadá dnes?
Ano, jsem zaměstnaná a všechny weby jsem tvořila ve volném čase po práci nebo o víkendech. Mám pocit, že v pracovním životě se toho tolik nezměnilo (stále ráno vstávám a vracím se nejdříve po 8,5 hodinách), ale v tom volném čase se věci změnily hodně. Za prvé jsem totálně propadla tvoření a vzdělávání se. Takže například televizi (kterou jsem dříve sem tam zapínala alespoň pro sledování dokumentů) v podstatě můžu prodat.

Raději čtu, tvořím a píšu články. A přibylo mi daleko více zakázek na osobní schůzky a líčení, takže se bavím tím, jak se kolečka pomalu roztáčejí a jak se setkávám s inspirativními lidmi. Mám před sebou teď navíc mateřskou dovolenou a tak jsem opravdu ráda, že se mi podařilo najít způsob, díky kterému si mě za prvé mohou klientky najít na internetu samy a za druhé jim můžu ukazovat cestu ke kráse i na dálku.

Během prvních několika měsíců jsem prodala eBooky a vyfakturovala si na návazných službách za několik desítek tisíc navíc k mému platu, za což jsem moc vděčná.

Nějaké pikanterie související s procesem tvorby?
Tak teď jsem se musela pousmát. Měla jsem si ty pikanterie od začátku sepisovat, protože jich rozhodně nebylo málo. Asi si to umíte představit. Žena a počítač. Prostě se někdy nedomluvíme. Takže si vzpomínám na chvíle, kdy jsem ho opravdu prosila, ať se se mnou baví, až po slzy, kdy jsem prostě něco chtěla a nejspíš jsem mu dávala špatné pokyny. Nebo když jsem oslavovala spuštění eBooku zdarma a první kontakty v databázi, ale zapomněla jsem aktivovat Smartkampaň. A kontakty k mé radosti přibývaly a eBook neodcházel. Takže jsem potom v Kostarice (kam jsem odletěla první den po spuštění webu www.makeupforyou.cz) řešila, kde jsem udělala chybu.

Krásné na tom je, že i když to zpočátku vypadá jako katastrofa, klienti chyby promíjí a vy se tím hodně učíte. Co jsem si vyzkoušela teď na vlastní kůži je stav, kdy se váš počítač rozhodne umřít. Když pominu svoji hloupost s tím, že jsem si nedělala zálohy (naštěstí jsem po dvou měsících díky šikovným lidem přišla konečně zpět k datům), zjistila jsem, že s MioWebem a aplikacemi SmartEmailing a FAPI můžete pracovat odkudkoli a na jakémkoli počítači.

Takže se nemusíte hroutit, že jste bez svého počítače neflexibilní. Tato zkušenost mi hodně pomohla a hlavně uklidnila, že mám své online pracovní nástroje v podstatě k dispozici neustále. Stačí jen vědět přihlašovací hesla. Nicméně i tak všem doporučuji, zálohujte pravidelně 😉

V lednu 2014 spustil tréninkový online program, ve kterém lidem pomáhá, krok za krokem, nastartovat cestu k pravidelnému pohybu a motivuje je ke zdravému životnímu stylu. Tehdy prvně mluvil před kamerou. Nevěděl nic o tom, jak natáčet a stříhat videa. Neměl ani dost času, a přesto tímto nápadem začal něco výjimečného.

Tomáš Jehlička, trenér fitness, autor online fitness programů a motivátor.
Od mala sportoval, ale i on prošel svou cestou pokusů a omylů, než přišly první výsledky a nápad s webem s online cvičením. A neskončil jen u něj… Přesto se v dnešním rozhovoru chci soustředit hlavně na ten, který jsem měla možnost jako uživatel sledovat od samého začátku: Výzva 21 dní.

Ale začneme pěkně od začátku…

Tomáši, kdy si ty sám začal s posilováním a kdy přišly první výsledky?

Tohle je těžké říct přesně, protože od mala jsem se věnoval sportu. Zhruba na začátku puberty mi rodiče pořídili činky a jako většina amatérů jsem dělat kliky, bicepsový zdvihy a lehsedy. Do toho jsem začínal s fotbalem a opouštěl tréninky tenisu.
Tehdy jsem cvičil bez konkrétního plánu a bez jasného cíle. Neměřil jsem své pokroky. O jídelníček jsem se vůbec nestaral a jedl, co mi přišlo pod ruku. Nicméně po pár měsících jsem viděl náznaky toho, že se někam posouvám.

 

Náznaky změny a změna je ale rozdíl. Cos musel začít dělat jinak, abys dosáhl svého cíle?

Chtělo to získat více informací a nejbližší zdroj byl pro mě internet. Hledal jsem na českých kulturistických portálech a diskusích, ale nefungovalo to podle mých představ. Zabrousil jsem tedy na anglicky psané weby, kde se mi otevřelo téměř nekonečné pole možností a informací. Postupně jsem nacházel to, co jsem chtěl a inspiroval se od trenérů, kteří se zaměřovali na posilování doma a s vlastní vahou těla. Vyzkoušel jsem sám na sobě intenzivní tréninky, které mě konečně dostaly do formy, i když všichni jinak doporučovali pomalé klusání podle tepové frekvence.

To mi otevřelo oči, protože se mi zdálo, že tu každý žije v nevědomosti a nezná nic moc jiného. Tehdy mě napadlo, že to můžu změnit a mluvit o tom, co moc lidí ještě neznalo – o intervalovém tréninku – a ukázat lidem, jak posilovat doma bez drahého náčiní.

 

Proč ses rozhodl věnovat fitness profesionálně?

Asi bych neřekl přímo fitness, i když to zastřešuje vše, co dělám v osobním životě a taky i pro ostatní lidi. Mě je spíš bližší zdravý životní styl, přestože je to hodně zprofanované. Jde o to, že žiju podobně jako většina lidí. Během dne pracuju a navečer si zatrénuju. Nechodím na žádné soutěže ve slipech, ale jednoduše se starám o to, co jím, pravidelně trénuju a překonávám sám sebe. Proto mi výraz fitness moc nevoní. 🙂

Každopádně je těžké říct jeden konkrétní důvod nebo moment, kdy jsem se rozhodl tomu věnovat. Jak už jsem psal, vždy jsem měl ke sportu blízko. Na druhou stranu jsem ale nikdy nevypadal tak, jak bych chtěl, což mě přivedlo k posilování. To byl asi prvotní impulz. Nebylo to ale moje svobodné rozhodnutí a podobně jako u většiny lidí za tím byla vnitřní nespokojenost…

Pak jsem začal hodně číst a hledat rady na internetu, jak už jsem psal. Přicházel jsem tomu víc a víc na chuť. Když se mi začalo dařit a bylo to na mě vidět, tak mi brácha navrhnul, jestli nechci založit stránku o cvičení, protože sám tehdy vytvářel weby. Cvičil jsem výhradně doma a tak přišel nápad založit portál Cvičení doma. Tím to všechno začalo.

Zprvu se mi ta myšlenka nelíbila a vůbec se mi do toho nechtělo, protože začínalo léto a já měl celé 2 měsíce prázdnin před sebou. Navíc jsem si v té době nemyslel, že vím tolik, abych někomu mohl říkat, co má a nemá dělat. Nakonec jsem ale prázdniny vyměnil za sestavování tréninků, natáčení a focení cviků, psaní článků a dalších textů, abychom v září mohli stránky spustit.

Ani jsem si nedovedl představit, jak moc mě to začne bavit a lidem se to taky moc líbilo. Přestože jsem si myslel, že nevím skoro nic, tak jsem měl pořád mnohem větší znalosti než drtivá většina začátečníků. Nebojím se říct, že jsem v tom našel jednak smysl života, protože předávat své zkušenosti a znalosti je skvělá věc, a za další se z toho po mnoha letech stalo i živobytí. Za to díky moc všem mým fanouškům a příznivcům.

Wow, krásný příběh kdy člověk následuje svou vášeň. Ale to ještě není ta chvíle, kdy si spustil Výzvu 21 dní…

Ano, to máš pravdu. Pochopitelně s tím, jak se portál Cvičení doma rozrůstal, začalo se víc a víc lidí ptát, co by měli jíst, jak mají cvičit a jestli bych jim nesestavil individuální plán. Bylo jasné, že na sobě chtějí makat víc a pokračovat v tom. Proto jsme po pár letech vytvořili web www.trener-online.cz, kde jsme s lidmi pracovali více do hloubky. Už se to ale vzdálilo původní myšlence cvičení doma, a tak jsme přemýšleli, jak se lidem opět přiblížit a napadlo nás představit vše na videu.

 

Jak tedy vlastně Výzva 21 dní vznikala?

Začátky byly krušné. Dodnes vzpomínám, že to bylo nejnáročnější pracovní období, které jsem zažil. Tehdy jsem neměl nikoho, kdo by mi pomohlo se stříháním videí, natáčením a dalšími věcmi. Taky jsem nikdy předtím nemluvil na kameru a všechno se to seběhlo poměrně rychle. Do toho mě koncem ledna čekala nelehká zkouška ve škole.

Proto mě pobavilo, když se tehdy na setkání Digital Summitu někdo zeptal: „Kde mám najít čas na natočení jednoho videa týdně?“ Zkrátka leden 2014 byl měsíc bez víkendu a bez volna. Přelívalo se to z práce do školy a ze školy do práce. Ovšem toto nabité období přineslo i své ovoce a započalo něco výjimečného. 🙂

 

Někdo řešil jak točit jedno video týdně a ty sis našel čas na celý program. Odhadneš kolik hodin práce si tomu věnoval a co bylo tehdy – kromě videa – nejtěžší?

Přiznám se, že svou pracovní dobu nemám pevně stanovenou, ale vím, že to nekončilo mnohdy ani v deset večer… Ze začátku byl problém říct na kameru souvisle a srozumitelně několik vět najednou. V reálu pak takovým stylem natáčíte 4 minuty videa klidně i 3 hodiny, a to člověka hodně vyčerpá. Tomu ale předchází příprava textu, abych se neopakoval a celá řeč dávala smysl. To zabere taky nějakou tu hodinku. Nakonec je třeba si přehrát jednotlivé záběry, dát je dohromady, sestříhat je a uložit finální video, které nahrajete na YouTube.

Chodil jsem tehdy spát dost pozdě a vstával poměrně brzo, protože hotovým videem práce nekončí, ale spíš začíná, jelikož je člověk zaplaven komentáři na Facebooku a emailu. Takových 10-12 hodin denně se tomu člověk určitě pověnuje.

Nejtěžší však bylo tohle všechno skloubit s dalšími aktivitami a věnovat se taky svým blízkým. Naštěstí se takto extrémní období neodehrává tak často, aby člověk nemohl zatnout zuby a zvládnout to.

 

Začalo to tedy jediným videem na webu trener-online.cz. Kolik lidí prošlo historicky první Výzvou 21 dní?

Tady si nejsem jistý, jestli vím přesné číslo. V průběhu dalšího vývoje jsme změnili poskytovatele emailové komunikace a k původním statistikám už teď není přístup. Pamatuji si ale, že za prvních 5 dní, než se Výzva přímo spustila, v lednu 2014, čekalo na první video téměř 4.000 lidí. V průběhu dalších tří měsíců se ale toto číslo rozrostlo na 25.000 lidí.

 

Vzpomínám si na ten pocit, když jsem loni o prázdninách dostala pozvánku k nové Výzvě 21 dní. Nový web, nová videa, vyladěné e-maily – byla to úžasná změna. Co se za těch 8 měsíců vlastně stalo?

Jednak jsme několik dalších týdnů pracovali na Pokračování Výzvy, protože každému je jasné, že 21 dní nestačí na skutečné zázraky. Potom jsem potřeboval taky nějaký odpočinek, který ale bohužel nebyl tak dlouhý, jak bych si představoval. Jak jinak přišla na řadu škola a dvojí státnice a těm předcházelo stěhování. Nicméně červen a červenec jsme se opět zaměřili na posun Výzvy dál.

Tvořili jsme web a taky novou část videí zdarma, kde jsme se více zaměřili na motivaci a vysvětlení základních principů přeměny postavy, protože právě tyto základy většině lidí chybí. Stejně jsme si uvědomovali, že moc lidí neví, kdo jsem, co dělám a jak jsem se k tomu dostal, a proto jsem účastníkům rekapituloval i svůj příběh.

Toto jsou ale věci víceméně viditelné na první pohled. Pak je tu ale programátorská a technická část, kde se musí nastavit automatické procesy pro všechny emaily (celkem jich je už 176), pro platby a další oznámení.

 

Spousta práce! Ale zpět k samotnému projektu. Jak už si sám zmínil, Výzva 21 dní není tvůj první projekt, v čem je tedy jiný?

Výzva je hodně odlišná, jak po uživatelské tak po technické stránce. Pro účastníky je nejprve k dispozici 14 videí zcela zdarma, kde s nimi cvičím, pracujeme na změně jejich postoje, hodně na motivaci a taky zabrousíme k zamyšlení nad jídelníčkem, aby si odnesli kompletní informace. Dále je čeká 21 dní plných drobných změn. Nechci po lidech, aby ze dne na den změnili své dlouho zaběhlé zvyky, a proto postupujeme krok po kroku – den po dni. Vše je natočeno na videu a funguje taky plná individuální podpora skrze komentáře pod jednotlivými videi.

Každý den mají účastníci pouze 1 úkol, což zvládnou opravdu všichni. Postupně tak začnou trénovat, změní svůj jídelníček, podpoří svou motivaci, vidí změny a nejsou zatíženi příliš mnoho věcmi najednou. Jakmile si vše osahají, spojíme to dohromady a přidáváme k tomu další a další úpravy, aby jejich režim byl maximálně vyladěný.

Po technické stránce zase funguje hodně věcí automaticky, jak už jsem se zmínil. Jednotlivé emaily tedy chodí každému individuálně bez našeho přičinění, což nám dává čas odpovídat na dotazy, rozvíjet projekt dál a pracovat na nových věcech. Za to patří velké díky systému SmartEmailing a celému jejich týmu včetně Davida Kirše.

Stejně tak při objednávce se automaticky posílá faktura a po úhradě jsou zákazníkovi zaslány přihlašovací údaje a bonusy. O to se zase stará FAPI. Díky tomu se do Výzvy přihlásilo přes 100.000 lidí a prémiovým programem prochází či prošlo přes 3.000 účastníků.

Teď o prázdninách jsi spustil další vylepšenou verzi Výzvy 21 dní, jestli dobře počítám tak čtvrtou. Jsou to změny, ke kterým tě motivují účastníci předchozích výzev?

Změny vychází spíš z naší iniciativy posouvat projekt neustále dál a předávat lidem větší a větší hodnotu. Proto jsem pro lidi připravil speciální členskou sekci, která je zdarma a mají v ní video-tréninky na 4 týdny s ukázkami cviků a motivačními videi o stanovování cílů, posílení pozitivního postoje a disciplíně.

Pár měsíců předtím jsem ale pro členy prémiového programu vytvořil Výzvu pro pokročilé, o které jsem naprosto přesvědčený, že bude mít skvělé výsledky a ukáže lidem jejich plný potenciál kondice, síly a vyrýsované postavy.

 

Vyrýsovaná postava je třeba i můj cíl v rámci Výzvy 21 dní. Co vnímáš jako největší problém v cestě za zdravým a pevným tělem?

Toho by se dalo vymyslet hodně, ale asi největší problém mají lidi ve své hlavě. Když člověk cvičí a stravuje se zdravě, pak podle toho i vypadá. Je to zcela prostý zákon akce a reakce. Bohužel v dnešní době internetu mají lidi přístup na tisíce webů o cvičení, jídle a hubnutí, a během několika minut si mohou přečíst 5 různých názorů na stejnou věc.
Když máte na výběr z příliš mnoho možností, tak si nakonec nevyberete vůbec nic…

S tím taky souvisí, že lidé nevydrží dostatečně dlouhou dobu, aby viděli výsledky a chtějí úžasné změny za pár týdnů. Proto si najdou další skvěle vypadající program na hubnutí a zkusí ho. Opět u něj nevydrží a takhle to jde dál.

Vše to ale souvisí s tím, co se odehrává v naší hlavě. Abychom začali cvičit a vydrželi u toho, musíme mít motivaci, která vychází z nás samotných. Musíme mít tu hnací sílu uvnitř v sobě a díky tomu si vytvořit pozitivní zvyky – že budeme pravidelně cvičit a zdravě jíst. Proto se na začátku Výzvy 21 dní zaměřuji právě na nastavení pozitivního uvažování nad zdravým životním stylem.

 

Ve Výzvě se ti ale nastartování motivace daří. Jakých nejzajímavějších výsledků dosáhli klienti během těch 3týdnů?

Typicky se lidem podaří zhubnout 2-5 kilo a několik centimetrů, ale nejzajímavější je změna jejich pohledu na věc. Zpravidla si totiž nevěří, protože už leccos vyzkoušeli a vždy to nakonec dopadlo špatně. Tady ale po 21dnech vidí, že to šlo poměrně hladce a baví je to. Sice změna není až tak dramatická, ale zato si dovedou představit takto žít i nadále. Stačí tomu dát volný průběh, pokračovat týden co týden v nových video-trénincích a jíst zdravá a chutná jídla. Jakmile si lidé projdou dalšími 9týdny Pokračování Výzvy a mají za sebou celých 12 týdnů programu, shodí okolo 10 kilo a uberou 12-18 cm v pase.

Ovšem zdaleka největším skokanem byl Pavel, kterému se v rámci naší soutěže podařilo za první 4 týdny shodit 15,5 kilo a rovných 20 centimetrů v pase. To je vskutku obdivuhodný výsledek!

Na závěr se musím zeptat: Tome, jaký je to pocit vidět, jak měníš lidem životy?

Je to pochopitelně úžasný pocit a ještě více jsem si to uvědomil po zhlédnutí filmu Proměna (The Shift) od Wayna Dyera. Někdy si to ale úplně neuvědomuji, dokud to od lidí přímo neslyším. Je ale vidět, že se moje poselství šíří dál a dál a lidé si to říkají navzájem. Jen si říkám, že by lidé mohli být ještě sdílnější a otevřenější. Hodně lidí si své úspěchy nechává pro sebe, což je škoda. Na druhou stranu jsem optimista a věřím, že se to časem bude měnit k lepšímu 😉

 

Díky Tome za úžasný rozhovor a přeji Výzvě 21 dní další spokojené klienty, kteří změní nejen svou postavu k lepšímu 🙂

 

Přidejte se i vy a začněte Výzvu 21 dní!

Naposledy jsme mluvili o tom, jak postavit prodejní stránku, která za vás bude prodávat ve dne v noci. Příklady jsme prezentovali na stránce Petry Mikuláškové a tu dnes vyzpovídáme, abychom se dozvěděli, jak jí stránky fungují v praxi.

Petra Mikulášková je specialistka na e-shopy. Pomáhá podnikatelům s uvedením e-shopu do provozu a jeho praktickým provozem. Na toto téma vydala dokonce knihu a několik elektronických publikací včetně placeného online kurzu. Aby na vlastní kůži zažila to, co jiní e-shopaři, provozuje také e-shop Palelo.cz.

Máme rádi specialisty, experty a obecně lidi, kteří učí jiné lidi své know-how. Po internetu se pak jejich značka šíří jako nezadržitelná vlna ať už přes PPC, sociální sítě, skrze emaily, nebo „pouhým“ doporučením.

Petra je první z několika podnikatelů, které vyzpovídáme, abychom zjistili, jak se vůbec stalo, že je tam, kde dnes je, co jí to přináší dobrého i špatného, jaké aplikace a strategie používá, co jí funguje a co ne.

Petro, jaký je váš expertní příběh?
Srdcem i povoláním jsem pedagog. Proto ráda lidem pomáhám. K e-shopům jsem se dostala před více jak 4 roky. Původně jsem řešila spíše weby, projektové řízení výstavby, tvorbu obsahu. Sem tam se vyskytl i nějaký e-shop. Ty jsou jiné, zajímavější, kreativnější. Přerostlo to částečně do marketingu. Plně se e-shopům věnuji téměř tři roky.

Co byste řekla ve dvou větách o sobě a o vašem podnikání? V čem pomáháte lidem?
Pomáhám e-shopům vydělávat. Ovšem pozor! Neberte to tak, že přijdu a za dva týdny má e-shop o 100% vyšší tržby. Takhle to nefunguje. Nemohu posunout e-shop z bodu A do bodu C, když chybí bod B. A zde je problém většiny e-shopů (stejně tak podnikání) – neuspějí, protože ten bod B odmítají řešit. Vyžadují rovnou bod C. Bod B může být cokoliv – neschopní podřízení lidé, málo financí, přehnaná očekávání (ta tomu dominují snad nejvíce), vysoce konkurenční prodejní sortiment a další.

 

Představila byste nám portfolio vašich webů a jak spolu weby souvisí?

Mám osobní prezentační web na www.petramikulaskova.cz. Historicky prvním webem s placeným produktem je www.99tipu.cz. Mladší pak je www.eshopkurz.cz. Na MioWebu ještě běží mimo těchto 3 webů také www.knihaoeshopech.cz.

Proč jste si vybrala MioWeb jako platformu pro vaše weby?
Dříve jsem měla WordPress v kombinaci s Optimizepressem a práce s ním nebyla nejjednodušší (občasná nefunkčnost, komplikované nastavení, sem tam mě potrápila angličtina). Kombinace WordPressu a MioWebu je jednodušší, zejména editace stránek a propojení dalších aplikací (Fapi.cz, Affilbox.cz). Nemusím již tak moc zapojovat a platit programátora, protože většinu věcí řeším s technickou podporou. S MioWebem je to výrazně rychlejší a pro mě pohodlnější.

Zaznamenala jste nějaké komplikace při tvorbě vašich produktů? Co byste doporučila někomu, kdo by chtěl jít vaší cestou?
Má-li to být rozumný a přínosný produkt s jistou mírou kvality, stojí to dost času. Současně platí, že i když najdete plno zájemců, vždy mezi nimi budou tací, kterým váš produkt nic nedá. Zde pozoruji dvě skupiny lidí – ta první to, co poskytujete, zná a prostě je na vyšším levelu. Proto váš produkt nepotřebují. Ta druhá si zase domnívá, že je na vyšším levelu, ale není. To jsou přesně ti, co odmítají řešit bod B (paradoxně jsem jich potkala hodně). Některé z nich jsem poznala podle toho, že využili garance odstoupení od smlouvy, ale jejich e-shop vykazoval plno chyb (často i velmi zásadních), na které ve svých produktech upozorňuji.

Napadá vás, jak by se daly naše aplikace zlepšit, aby lépe posloužily vašemu podnikání?
No osobně se domnívám, že vaši technickou podporu neustále zahlcuji vychytávkami (respektive můj kolega). Jsou to technické drobnosti, které nacházíme při práci s vašimi aplikacemi. Co bych ale více uvítala, jsou propracovanější statistiky.

Pojďme se nyní pověnovat krátce jednomu z vašich produktů, kterým je 99tipu.cz – placený eBook. Jaký je účel 99tipů?
Poskytnout provozovateli e-shopu 99 námětů pro zlepšení výkonu jeho e-shopu. Není to jen o 99 tipech, ale také o bonusových materiálech, kde jsou další tipy a vychytávky na zlepšení. Tipy pokrývají různé oblasti – marketing, právo, obsah e-shopu, provoz, zákaznický servis. Ohlasy jsou takové, že každý e-shop v tomto produktu najde něco, co použije.

Říkáte, že prodejem eBooku vygenerujete tržby v řádu tisíců měsíčně – jak získáváte návštěvnost?
Hodně návštěvnosti generují Smart kampaně. Tzn. většina návštěvnosti plyne primárně z www.petramikulaskova.cz. Zde si návštěva stáhne zdarma eBook 33 tipů pro e-shopy. Pak v e-mailingové kampani, která se spustí po stažení, dostává sérii různých e-mailů. V některých upozorňuji na 99 tipů. Něco málo jde i z odkazů na jiných webech, z vyhledávání na Googlu či Seznamu. Podstatná část prodejů je i na základě spolupráce s partnery.

 

Co se přesně stane, když si někdo stáhne váš eBook 33tipů zdarma?
Spustí se série Smart kampaní. Kontakt dostává postupně sérii e-mailových sdělení od představení mě samotné a mé činnosti, až po upozornění na 99 tipů. Mimo tyto automatizované kampaně posílám kontaktům běžný newsletter, zpravidla 1x měsíčně. Díky nim mi z databáze neodchází tolik kontaktů. Lidé si cení informací mimo tyto automatizované e-maily. Když se s některými seznámím, tak slyším věty typu „Tvoje newslettery jsou jediné, které fakt čtu celé.“

Všiml jsem si, že máte na prodejní stránce 99tipů vyskakovací okno se zlevněnou časově omezenou nabídkou. Jak vám funguje tato strategie?
Výborně, lidi reagují na časovou tíseň impulzivně. A když k tomu přidáte slevu, jsou výsledky zajímavé. Jenže tato strategie má i svou odvrácenou stránku – je tu více těch, co fakturu nezaplatí včas a musím je doslova uhánět. Naštěstí, ale první vlnu upomínek řeším automatizovaně přes Fapi. Pokud uživatel nereaguje na automatizované zprávy, tak již píši osobně, případně volám.

 

Dole na stránce máte umístěn online chat. Jak moc jej lidi využívají a jak to pomáhá prodejům?
Nežli prodejům samotného produktu, tak více přímým zakázkám. S lidmi projdu konkrétně jejich e-shop a ti pak chtějí se mnou dále spolupracovat. Často je také nasměruji i na jiné weby, kde hledat informace. Nehraji si na člověka, který všechno ví a vše ihned vyřeší. Proto často odkazuji i jinam. Protože jsem v tomto ohledu nezávislá a netlačím ryze jedno doporučení, lidé si toho cení.

 

Perličku mám z období prosince 2014, kdy jsem použila kampaň typu „Odšťavňovač“. Na svoji databázi v krátkém čase jsem poslala akční nabídku s krátkou dobou na její získání. Poslední hodiny kampaně jsem chatovala i se třemi lidmi naráz. Musela jsem současně ve stejném čase odpovídat více lidem na otázky, zdali si produkt koupit nebo ne. Díky chatu dopadla kampaň na výbornou a o desítky procent vzrostl prodej.

Posíláte lidi, kteří koupí 99 tipů, na nějaký další prodej, případně s jakým výsledkem?
V tuto chvíli ne. Aktuálně dostávají pouze můj pravidelný měsíční newsletter.

Jak se změnil váš život a business od té doby, co prodáváte svoje know-how takto „na automat“?
Příjem z prodejů je další zajímavý zdroj peněz. Příjmy pokrývám náklady na tuto oblast businessu, na inovace a placená školení. Takže vše, co dostanu, zase zpět vracím do podnikání.

 

Co dobrého, případně co špatného to přineslo?
Jedním slovem, bez práce nejsou koláče. Budování kredibility je časově náročné a bez toho vám nikdo nedá ani korunu. Osobně se domnívám, že to je takhle správně. Prodávat na internetu info-produkty by neměl každý, ale jen ti, kteří jsou fakt dobří v tom, co dělají.

Je něco, co byste udělala jinak, když se podíváte zpět na začátky svého podnikání?
Nejspíše ne (minimálně si na nic tak zásadního nevzpomínám). Potíže a trable si podle mě musí prožít každý, protože bez nich člověk není tam, kde je teď.

Děkujeme za odpovědi.

Pokud se chcete dozvědět, co všechno vám MioWeb a naše další aplikace (SmartEmailing a FAPI) mohou přinést do vašeho podnikání, přejděte na bezplatný trénink Jak postavit Milionový web.

Když jsem potkala Markétu Pařízkovou, můj pohled na koně a přístup k nim se totálně změnil. Díky ní jsem pochopila, že koně nejsou jen sportovním náčiním, jak tomu často bývá v konvenčních stájích, ale že jsou našimi UČITELI. Učiteli, kteří nám nastavují pravdivé zrcadlo a to především v oblasti vedení – leadershipu.

Jak sami sebe vedete svým životem? Jste spokojení? A jak vedete druhé? Možná je to právě tohle ušlechtilé a čisté zvíře, které vám s vedením může pomoci…

Přečtete si rozhovor, který připravila naše zapálená redaktorka Katka. Vyzpovídala Markétu Pařízkovou, zakladatelku společnosti Horsense s.r.o. v rámci které pořádá nejen kurzy leadershipu >>>

– Alice Kirš

 

1. Jak se člověk dostane od architektury k práci s koňmi?

Ona to vlastně nebyla cesta od architektury ke koním, spíše se obě tyto věci nesou mým životem vedle sebe. První dům jsem „navrhla“ v 9 letech a můj první kůň byl křeček zapřažený ve vozíčku, víc se na balkon v sedmém patře nevešlo… 🙂

Ke koním mě to táhlo odjakživa, od 11 let jsem s přestávkami navštěvovala různé stáje, ale pořád to nějak nebylo ono. Měla jsem pořád pocit, že se s koňmi musí jít domluvit i jinak. Až jsem narazila v časopisech na přístup, který mi dával smysl. Šlo o přirozenou komunikaci s koňmi, která byla založena na myšlence, že pokud se chcete domluvit s pěti Angličany, tak je jednodušší naučit se anglicky, než každého Angličana učit zvlášť česky. Takže když po koních něco chceme, tak bychom jim měli vyjít vstříc, 80 % by se měl naučit člověk a jenom 20 % kůň. Člověk by si řekl, že to je přece logické. Jenže v prostředí konvenčního ježdění, kde se dodnes nasedá na koně zleva, aby nám při tom nepřekážela šavle, to byla zvláštní novota.

Naživo jsem do přirozené komunikace pronikla na farmě manželů Bednářových, od kterých mám i svého prvního koně.

2. Mohl to být běžný ranč nebo výcvik koní, ale není – pořádáte kurzy, kde koně učí lidi? Jak tahle myšlenka vznikla?

Během vysoké se mi podařilo seznámit s několika zajímavými přístupy. Jedním z nich bylo učení se zážitkem, ke kterému jsem se díky spolužačce Jance Rutrlové dostala.
Zážitková pedagogika staví na tom, že se člověk naučí více z vlastní zkušenosti, než z příruček. A zacházení s koňmi přirozenou komunikací? U toho se bez práce na sobě prostě neobejdete. Takže jednotlivé složky metody tady již byly.

Když pak Robert Pik přišel s Horse Assisted Education (HAE), v našich hlavách zapadly části na svá místa a bylo rozhodnuto. Janka sestavila tým a v roce 2008 pod záštitou Instruktorů Brno vznikl první kurz projektu Spirit Horse. Byl týdenní, experimentální a vyzkoušeli jsme v něm metodu, jak se říká „na lidech“. Metoda nás nadchla a vznikly další kurzy, tentokrát 4 denní, zaměřené přímo na vedení lidí.

A z tohoto neziskového projektu vznikl Horsense, s.r.o. Vznikl hlavně zásluhou Dana France, který je velmi přesvědčivý motivátor a stal se naším poradcem, mentorem a přítelem na telefonu.

 

3. Máte několik druhů kurzů – jaký je nejoblíbenější a proč?

To je těžké říct, hodně záleží na člověku. Někdo má raději kurzy typu Expedice, kde se většina kurzu odehrává v otevřené krajině. Tyto kurzy mívají pomalejší tempo a hojně v nich využíváme prvek putování na koni a s koňmi.

Někdo zase upřednostňuje kurz Leadership, který je kratší, intenzivnější, v rychlejší tempu a bývá v kryté hale s plným zázemím. Obě skupiny mají mají své příznivce, hodně záleží na naturelu člověka. Zrovna teď je o něco větší zájem právě o Leadership.

 

4. Jak probíhá kurz s koňmi? Tj. co všechno čeká účastníka kurzu Leadershipu?

V úvodu se účastníci seznámí s námi, mezi sebou, s koňmi a základní bezpečností pro sebe a své okolí.
Většina kurzu spočívá v řešení různých úkolů společně s koněm a následné práci s prožitky formou společného sdílení a diskuzí.

Cílem každého úkolu je vysvětlit koni, co má udělat a namotivovat ho ke splnění. Je na člověku, jakou cestou toho dosáhne. Většina lidí nemaje návod používá, co je jim blízké a na co jsou zvyklí. A na to jim koně poskytnou okamžitou zpětnou vazbu.

Většinu dne se pracuje ve dvojicích, kdy jeden plní úkol s koněm a druhý jej podporuje, tím se ke zpětné vazbě od koně přidá i lidská. Průběh a výsledek každého úkolu je pak společně rozebrán se zkušenými lektory – kouči, s důrazem na přenos získaných zkušeností do praxe.

5. Jak souvisí vedení lidí s vedením koní?

Ač se to některým lidem může zdát divné, koně mají podobný model vedení, jako lidé. Rádi předají vedení a zbaví se tím odpovědnosti, ale pečlivě si vybírají komu. Je to logické, v přírodě na tom závisí jejich život. Bohužel jsme se naučili koně brát jako čtyřnohou motorku a zapomněli, co všechno nám mohou nabídnout.

Výhoda dorozumění se s koněm je v tom, že pro ně není důležitá verbální komunikace, na kterou jsme se naopak naučili spoléhat my. Koně prostě, na rozdíl od lidí, neukecáte. Je třeba použít řeč těla, prostorovou představivost, předem si rozmyslet, co chcete sdělit a jak. Zároveň být čitelný a motivovat koně, protože odtáhnout nejde, váží totiž přes 300 kg. Stanovit hranice a být důsledný v jejich dodržování, kreativní ve vymýšlení nových strategií „jak na to“ a v neposlední řadě je také důležité umět koně ve správnou chvíli ocenit a pochválit.

To jsou dovednosti, které využijete i mezi lidmi denně, takže komunikace s koněm (nejen pro nás lektory) představuje úžasný prostor pro práci na sobě. To je to, co nás na HAE tolik inspiruje. Koně mají vyšší sociální a emoční inteligenci než lidé, až jim to někdy závidím.

 

6. S jakými pohnutkami nejčastěji přijíždí zájemci na vaše kurzy?

Často jsou to lidé, kteří mají před sebou výzvu vedoucí pozice a chtějí se na ní připravit. Nebo se setkáváme s těmi, kteří vedou a chtějí se ve vedení zdokonalit, podívat se na sebe z jiného úhlu. Někdy jsou to lidé na životní křižovatce, kteří hledají inspiraci. Často jsou to také lidé, které práce na sobě baví, jsou zvědaví na tuto metodu a chtějí se o sobě dozvědět něco nového.

 

7. Co když se někdo koní bojí, ale přesto by rád přijel a měl ten zážitek?

Klidně může přijet, nebude to poprvé… A taky to nebude to poprvé, co odjede o jeden „strach“ lehčí. Těžíme z toho, že na kurzu máme také koně, které si lidé se slabším zrakem občas pletou se psy. Když člověk kouká koni z očí do očí, tak už ze samé podstaty necítí takovou hrůzu.
Co teprve, když mu kouká z očí do uší 🙂

Ale teď vážně. Setkáváme se s tím poměrně často. Respekt ke zvířeti, které nás převyšuje velikostí i silou, je zcela přirozený. Navíc kůň má vlastní hlavu a návod k němu nedostanete. Většinou se nám správným výběrem koně k takovém člověku podaří během pár hodin posunout respekt ke koni na příjemnou úroveň.

Občas přijedou lidé se špatnou zkušeností s koněm, po úrazech, u těch to trvá déle, ale ještě se nám nestalo, že bychom nenašli cestu, jak takovému člověku pomoci.

8. Co všechno se může člověk od koně naučit?

Napadá mě jeden příklad za všechny – z jednoho z prvních testovacích kurzů, který probíhal pod širým nebem a dva dny před tím pršelo. Bylo pozváno několik manažerů a lidí, které metoda zajímala. Mezi nimi bylo jedno „velké zvíře“, známý leader, a ostatní po něm po očku pokukovali.

Při jednom cvičení měl s koněm přeskočit překážku, běželi spolu a těsně před překážkou se otočil, aby se podíval na koně, zakopl a padl obličejem přímo do toho největšího bahna. Všichni jsme zatajili dech. Poté, co jsme ho očistili, vypadal nějaký zamyšlený a moc nemluvil. O chvíli později byl rozbor a když došla řada na něj, řekl: „To bylo přesně to, co dělám zaměstnancům. Zadám někomu práci a místo toho, abych ho nechal ji dokončit, tak ho neustále kontroluji a tím mu v práci překážím.“

 

9. Jaké kurzy aktuálně plánujete?

Teď máme  Horsense Outdoors (17. – 19. 6. 2016)
Je to víkend, ve kterém se snoubí rozvoj a poznání sebe sama s putováním krajinou Moravského krasu. Těžiště kurzu spočívá v kráse a přirozenosti bytí – s koňmi na vlastní kůži – kde nic není „jako“, vše je reálné. Pomáhá otevřít dveře při vedení lidí a budování důvěry, při zvládání obav a nalézání sebejistoty.

Více o akci Horsense Outdoors >>>

Tak naskočte do „sedla“ a zkuste něco nového!

Tělo. Bez něj bychom nemohli v našem světě nic. V něm a skrze něj se projevuje naše duše a realizují se naše sny a představy. Úžasný nástroj, který může být i přítěží. Ale ne sám o sobě. Naše tělo je naše zodpovědnost a je obrazem nejen toho jak a co jíme, a jak se pohybujeme, ale hlavně jak, o čem a proč smýšlíme.

Za tímhle nehledejte ženu, ale „mozek, který vám namluví všechno, co mu dovolíte„. Nejen s tímto zjištěním odcházela pod dvou dnech Veronika Heraltová – úžasná a silná podpora týmu Ženy ženám – z dvoudenního semináře Andyho Winsona nazvaného Telo ako dôkaz. Ostatně byla jsem překvapená, když žena štíhlá jako proutek šla na kurz, který jsem vnímala primárně jako „hubnoucí“. Můj omyl mi vyvrátila šťavnatým rozhovorem 🙂
Dobrou chuť 😉

 

1. Bylas na semináři Tělo jako důkaz. Jsem překvapená, protože nemyslím, že potřebuješ zhubnout! Co tě vedlo právě na tento kurs?

Na tento seminář jsem dostala pozvání od kamarádky Hanky Trnčákové, která s Andym Winsonem spolupracuje.
Prvotní myšlenka byla ve velkém zájmu poznat Andyho. Jak pracuje s lidmi, jaký je to člověk, jaký je to kouč. Znala jsem jej do té doby jen z videí. Vzhledem k tomu, že mě David dokáže vždy velmi rychle nadchnout, namotivovat, očekávala jsem podobný stav i u Andyho.

A koneckonců si nemyslím, že by tento seminář byl pouze pro ty, kteří chtějí zhubnout. Na semináři bylo mnoho krásných lidí. Vlastně byli krásní všichni, jen někteří byli více boubelatí a někteří zase hodně štíhlí.

 

2. Splnilo se tvé očekávání? Jaký byl Andy Winson naživo?

Naprosto úchvatný. Plný energie. Pořád nás vybízel k hravé dynamice, tancovali jsme, hodně jsme sdíleli, nechal nás mluvit, pokud jsme měli tu potřebu. Byl krásně oblečený a vyzařovala z něj mužská síla. Za mě dostal 1* 🙂

 

3. Přestože šlo o pozvání, nepřijala bys, pokud by sis nemyslela, že dostaneš odpověď na něco, co v životě hledáš… Našla si svou odpověď?

Vzhledem k tomu, že nejsem žádný „seminářový turista“ a neznám do detailů práci různých koučů a mentorů, konkrétní otázky jsem neměla. Zajímalo mne ale, zda ve mně dokáže Andy s tímto tématem vzbudit zájem a třeba i nadšení, nebo mne v něčem posune. Jestli se najde něco, pro co bych se mohla po jeho semináři nadchnout.

Měla jsem myšlenku, že bych se ráda vrátila k stravovacím návykům, které jsem měla zhruba před rokem a půl. Byla jsem vegetarián a z velké části na vitariánské stravě.

 

4. Jaké nejzajímavější zjištění sis odnesla?

Všechno jde, když se chce. A když jsme si toho vědomi.
A taky, že mnoho věcí, které v sobě máme spojené s jídlem jsou jen rodinné frekvence a zažité postupy ve kterých jsme vyrůstali. Že spousty situací spojených s jezením je spojeno s emocemi. A to je bohužel i můj případ.

Jako dítě jsem měla jakousi lehkou formu dětské mentální anorexie. Jídlo pro mne bylo za trest. Dneska už mám tohle téma zpracované, ale v době kdy rostete a cítíte se omezovaní tím, že prostě musíte jíst, i když nechcete a v době puberty nejste nijak zajímaví, protože vypadáte jako nemocní, je to hodně silné. A za všechno mohla psychika, se kterou si mí rodiče tehdy nevěděli rady i když se mi snažili pomoci tak, jak to uměli nejlépe.

Zajímavé zjištění bylo spojené s rozebíráním emočního hladu. Emoční hlad je mi velmi dobře znám a rozhodně nemůžu říct, že bych na to byla nějak pyšná. Občas mi to hodně vadí.

 

5. Emoční hlad taky znám. Dostala si návod, jak s tím pracovat?

Nejdůležitější je asi být si toho prostě vědoma. Vědět o tom, že to existuje a v té dané chvíli si to popsat.
To, co cítíš v oblasti břicha, je hlad klasický. Prostě se musíš najíst.
To, co cítíš od oblasti hrudníku nahoru, je hlad emoční.
Uvědom si to, vydefinuj si proč se ti to děje a pak to zpracuj, ale ne jídlem!

 

6. Lze emoční hlad naprosto odbourat?

Věřím tomu, že ano. Ale kdo by odolal malé chuti něco sezobnout 😀

 

7. Co je teď pro tebe největší výzva s tím, co ses dozvěděla na semináři?

Uvědomovat si, jestli to, co cítím, tedy hlad, je potřeba ze strany těla, nebo emocí.
A taky to, že pokud mi něco nechutná, tak se to dá krásně přepsat.

Byla jsem svědky přepisu a velmi zajímavého procesu. Účastník miloval čokoládu a nesnášel grapefruit. Během povídání si s Andym a definování co je super na čokoládě a co mu nechutná na grapefruitu, to celé přehodnotil. Čokoládu neotevřel a s chutí se zakousl do grepu.

 

8. Wow, to bych taky potřebovala. Zkusila sis už nějaké jídlo takto „přepsat“?

Jím téměř všechno. Od malička ale nesnáším „dršťkovou“, nebo naši zabijačkovou „prdelanku“.
Možná se jednou odhodlám a zkusím přepsat i tohle, ale zase si říkám, že mi tyhle jídla nic zvláštního nepřinesou, tak nevím, jestli to má vůbec nějaký význam 🙂

 

9. Co ze semináře si začala okamžitě praktikovat a proč?

Právě to rozpoznávání emočního hladu. A taky to, že energie je pohyb. Takže pokud jsi unavená, tancuj, běhej, skákej.
Pokud mám na něco chuť a vím, že to není hladem, snažím se říkat si proč? Proč zrovna teď musím mít ten dortíček. Proč to není chuť na šťavnaté hroznové víno? A proč vůbec jídlo?

Věděla jsi, že rčení „Hlad je převlečená žízeň“ je opravdu pravdivé?
Mozek je lišácký orgán, který ti namluví všechno co mu dovolíš 😀

 

10. Ano, to znám a zkouším pít, když mám hlad, ale ne vždy to funguje. Je na mozek nějaký fígl?

Mozek jsi ty! Pokud se máš ráda a dokážeš si dát ty své důvody, proč něco udělat, nebo neudělat, musíš s tím být úplně srovnaná a netýrat se proto, že to nesplňuje požadavky nějakých obecných parametrů. Musíš se prostě cítit dobře.

 

11. Jedna věc, pro kterou bys tenhle kurz doporučila, nebo si ho sama zopakovala!

Energie toho semináře. Byla jsem jak přikovaná celé dva dny ve víru sdílení, pohybu a hltání informací.
Mě se tam líbilo a chystám se na Andyho znovu. Za ty zkušenosti mi to opravdu stojí.

 

Díky za inspiraci…

Není to tak dlouho (pár let zpátky), co byla vystresovanou matkou v krachujícím vztahu i firmě. Typická ženská „k odpisu“, napadlo by mnohé. Ale ji nikoliv. Expertka na e-booky a jejich prodej, a nyní už nějaký ten pátek i podnikatelka z pláže, v tuto chvíli opět na Bali, kam si to střihla poprvé business třídou (takže další sen splněný). Stáňa Mrázková, křehká blondýnka, rebelka, matka dvou dcer a naprosto svobodná podnikatelka se vším všudy. Víc není třeba dodávat. Uprostřed vlastní kampaně na podnikatelský kurz Podnikání z pláže si našla chvilku a tak vznikl tento rozhovor… Příjemné čtení.

 

1. Bylo snem malé Stáni podnikání z pláže? Pamatuješ jak si snila o své dospělosti? O tom, co budeš dělat?

Pamatuju si na moment, kdy mi je asi 8 let a jdu ze školy. Paní učitelka se ten den ptala všech dětí, co dělají jejich rodiče a čím by jednou chtěli být oni. Na první dotaz jsem neuměla odpovědět. Tatínek byl podnikatel, což v roce 1991 bylo velmi exotické povolání, a já jsem nevěděla, co to znamená. Věděla jsem ale, že až vyrostu, budu hodně cestovat, navštívím všechny kouty světa a rozhodně nebudu chodit každý den někam do zaměstnání. Vzorem mi následně v mém dětství byla postava z kresleného seriálu Willy Fog, který objel svět za 80 dní a byl rentiér 😀

Jak jsem rostla začalo mi být čím dál více jasné, že nikdy nechci vyměňovat svůj čas za peníze a být otrokem systému, ve kterém má člověk svobodu na příděl. Nevěděla jsem, jak to udělám. Po počátečních nápadech typu archeolog a horolezec jsem došla k závěru, že jediná cesta, která mě k tomu může dovést, je podnikání, protože se nezdálo, že bych měla hlas zlaté slavice nebo extrémní nadání na nějaký sport.

Zlomem pro mě byla kniha Jacka Canfielda Aladinův faktor, kterou jsem četla ve svých 13letech a kde bylo napsané, že si můžeme splnit VŠECHNY své sny. Věřila jsem tomu tenkrát a nikdy jsem tomu v hloubi své duše nepřestala věřit. A tak jsem dnes tam, kde jsem.

 

2. Co přesně pro Tebe znamená pojem „podnikání z pláže“?

Podnikání z pláže pro mě znamená svobodu. Svobodu žít život podle svých představ. Vstát ráno z postele a zvolit si, co dneska budu dělat. Smysluplně trávit svůj čas: mít čas a energii na svoje děti, mít čas na to dělat všechno, co mě baví a nemuset trávit hodiny v nějaké kanceláři a vyměňovat svůj čas za peníze.

Podnikání z pláže je pro mě taky o tom plnit si svoje sny a mít na to jak čas, tak prostředky. Cestovat, poznávat svět, užívat si života plnými doušky a nečekat na „až někdy“. Podnikání z pláže pro mě znamená žít příběh, který chci vyprávět.

A možná to zásadní, ta podstata, co stojí za celým podnikáním z pláže, je to, že mám automatizovaný systém online prodeje, který funguje dnem i nocí za mě – prodává moje eBooky, i když spím, cestuju, užívám si života a já díky tomu každý den vydělávám milé peníze.

To slovní spojení vychází z myšlenky, že člověk může být na pláži a zatímco si užívá moře a slunce, tak mu v mezičase chodí objednávky a peníze 🙂 Kdysi to byl pro mě nedostupný sen, dneska je to moje realita.

3. Pamatuješ si na ten okamžik uvědomění, že to chceš v životě jinak? Co se stalo na začátku celé téhle cesty k „podnikání z pláže“?

Dlouho jsem věřila svému snu o svobodě a životě dle mých představ, ale pak mě nějak začal život udolávat. Střední škola skončila, postupně přišly děti, skutečné podnikání se svými reálnými problémy, vztah, ve kterém jsem se v podstatě neuměla pohybovat a společnost, která mi diktovala, co všechno nemůžu a jak strašné místo k životu je svět.

Na chvíli jsem zapomněla na to, čemu věřím, a čím dál více jsem měla pocit, že asi mají pravdu. Že jsem si celé dětství a pubertu jen vymýšlela nějakou pohádku o životě, která ale nemůže být realitou. Něco jsem si nalhávala. Není přeci reálné cestovat po světě, mít na účtě spousty peněz a při tom spoustu času na to dělat, co mě baví, užívat si života a pracovat jen tehdy, kdy já chci. Ne. V mém tehdejším světě to byl najednou nesmysl.

Došlo to tak daleko, že jsem jednoho dne měla pocit, že tenhle život celý sám o sobě je nesmysl, že než žít takhle, tak nechci žít. Jenže se dvěma dětmi mi nezbývalo nic jiného, než v tom pokračovat. Chtěla jsem změnu. Moc. A tak se změna začala nenápadně vkrádat. V podobě nových příležitostí, v podobě nových přátel, v podobě neznámých pocitů, v podobě šílených zvratů.

Jednoho dne jsem udělala tlustou čáru a opustila svůj tehdejší život. Rozvedla jsem se, odešla z vybudované firmy, potácela se pár měsíců v mlze a nevěděla kudy kam, měla pocit, že všechno, co dělám, je špatně, ale někde uvnitř jsem věděla, že to udělat prostě musím.

Díky tomu teď píšu tyto řádky, teď v únoru 2015 tady na Bali. V luxusní vile, pod terasou svítí bazén, ve kterém si ráno zaplavu. Za poslední 3 roky jsem procestovala kus světa. Žila jsem půl roku ve Španělsku, tři měsíce v Itálii, byla jsem v New Yorku, v Himálajích, na Mauriciu… A hlavně – každé ráno vstávám s pocitem, že se můžu rozhodnout, co chci dneska dělat a nemusím mít strach, kde seženu peníze na další výdaje.

Jsem svobodná.

 

4. Které 3 věci – činnosti udělají ze snu skutečné podnikání?

To, že jednáš navzdory svému strachu.

To, že jednáš navzdory své náladě.

A důvěřuješ tomu, že se věci dějí tak, jak se dít mají.

 

 

5. Jaký je podle Tebe největší strach začínajících podnikatelů a proč?

Strach jako takový je nepřítelem podnikání.

Nic proti strachu. Strach je velmi přirozenou součástí lidského bytí. Strach nás chrání, je důležitým pomocníkem pro přežití. Na druhou stranu, strach nás často paralyzuje a vytváří katastrofické scénáře dřív, než se vůbec něco stane.

A tak lidé mají strach ze selhání, strach z toho, že nebudou dost dobří, strach, že budou mít konkurenci, strach, že nebudou mít klienty, strach, že nevydělají peníze, strach, že se jim lidé vysmějí, strach, že vydělají hodně peněz a lidé se s nimi přestanou bavit, strach, že investují svůj čas a peníze do něčeho, co se nepovede, strach, že nastane ekonomická krize, strach, že nenajdou správné spolupracovníky, strach, strach, strach…

Každý má strach. To, co dělí úspěšné lidi od neúspěšných, je to, že ti úspěšní jednají navzdory svému strachu.

 

6. Jak si tenhle strach Ty sama vyřešila?

Řešení je přiznat si, že mám strach. Velmi vědomě si říct: „Mám strach z toho a toho…“ a pak dodat: „No a co?“ Prostě si to přiznat a jednat navzdory tomu strachu.

Strach tady vždycky bude, je nesmysl myslet si, že úspěšní podnikatelé ho neměli nebo že začínali z nějakých super skvělých podmínek, kde ho nemuseli mít. Všichni jsme se na začátku potáceli ve svém strachu, nejistotách a obavách, a co možná hodně lidí neví, pořád se v něm potácíme. Strach nikdy nezmizí. Je součástí lidskosti. Ale navzdory tomu strachu jsme šli do akce.

Možná to není zrovna ženská vlastnost. Na druhou stranu, ženy mají mnohem větší schopnost přizpůsobit se aktuálnímu dění, splynout s proudem a důvěřovat tomu, že věci se dějí tak, jak mají. A tak mají taky velký předpoklad spoustu věcí nepokazit jen proto, že mají strach.

Strach nás brzdí, omezuje a zabraňuje tomu přirozenému plynutí věcí. V podnikání je často dobré nechat věci plynout a důvěřovat tomu, že se věci dějí správně. Neznamená to pasivně přihlížet. Znamená to nepanikařit, nevymýšlet katastrofické scénáře a nesundávat kalhoty, když brod je ještě daleko.

 

7. Co by měl kdokoliv, kdo chce začít podnikat, udělat jako první?

Začít psát blog a budovat databázi kontaktů. Kdo je na internetu vidět a má databázi kontaktů, má svůj zlatý důl a vždycky o něj bude postaráno. Samozřejmě poté, co si ujasní, v jakém oboru chce podnikat.

Proto taky v mém kurzu Podnikání z pláže hned po ujasnění tématu jdeme k tvorbě blogu a k budování databáze kontaktů, protože s tím už pak člověk může dělat cokoli a vždycky uspěje.

8. Myslíš, že to mají začínající ženy podnikatelky těžší? Dělají si svůj podnikatelský start něčím těžší?

Ba naopak. Myslím si, že to mají lehčí. Z mého pohledu mají totiž ženy mnohem větší chuť věci měnit, jsou tvořivé a věří svým snům.

Často mají ale menší sebevědomí než muži a tendenci stavět se do role oběti, čímž si svůj start poněkud znesnadňují.

 

9. Co bys chtěla vědět na začátku svého podnikání? Která znalost, vědomost či dovednost by ti 100% ušetřila čas a peníze?

Že mám začít psát blog, jak to mám dělat a především, že mít databázi kontaktů je to nejdůležitější, co pro své peníze můžu udělat. Obecně mi na začátku mého podnikání chybělo docela dost informací, které kdybych tenkrát měla, dokázala bych se v některých oblastech posunout mnohem rychleji.

Dlouhou dobu jsem například nevěděla, jak mám technicky vše nastavit tak, abych eBook mohla prodávat automatizovaně bez mé přítomnosti. Nebo jak to udělat, aby si ho vůbec někdo chtěl kupovat… to všechno jsou léta praxe, zkoušení, testování, studování.

A proto vznikl kurz Podnikání z pláže, abych těm, kdo jdou v mých stopách, cestu usnadnila.

 

Do půlnoci 25.1.201ž máte možnost přejít do akce
a vychutnat si know-how o podnikání,
které vás dostane na pláž!