Žijeme své životy, ve kterých se orientujeme právě díky Slunci. Den a noc určuje povědomí nejen o tom, co máme dělat, ale i kde a proč. Ale co když tenhle zajetý rytmus narušíme? Co když totálně vypneme, nebudeme nic dělat a budeme jen sami se sebou. A pro dokonalý dojem totální nečasovosti a pro stažení smyslů do vlastního nitra, se ponoříme do tmy. Černočerné hluboké tmy a ticha…
Začínám si myslet, že pranostiky našich předků byly setsakra vychytané, a nebyly to jen plané řečičky. Ale stále mohu doufat, že mýlit se je lidské – od přírody, a Štědrý den nás ještě překvapí sněhovou peřinou. Ještě může, chybí 5 nocí, jenž mohou změnit ledacos. Pět nocí – pro někoho probdělých, pro jiného, s klidem holanďana, prosněných až do svěžího rána…
Pokud vám nedá spát vánoční nadílka, přinášíme tipy čím a jak udělat letošní vánoce neskutečné pro muže a chlapy, pro vaše syny, otce, partnery, bratry a bratrance, tchány, švagry a kmotřence 😉 … už dost, věřím, že jste tu správně. Pro inspiraci na vánoční dárek pro muže jsem oslovila mužskou část Firmy 2.0. A tuším, že vás odpovědi překvapí i potěší (mile), stejně jako ty od našich křehkých žen…
Co by vám na vánoce udělalo skutečně neskutečnou radost?
Radim Topič
Skutečně neskutečnou radost mi dělá vědomí, že ať jsme kdekoli, s kýmkoli a prožíváme cokoli, žijeme. A jen žijeme-li naplno, můžeme prožívat opravdové štěstí. V kontextu blížících se Vánoc to znamená hlavně obrovské osvobození od nejrůznějších stresů, kterými se často sami tak ochotně bičujeme. 🙂
David Kirš
Skutečnou radost by mi udělaly velmi obyčejné věci. Koledy, pohádky, kapr. Zapálit si krb a vidět, že vše je velmi, velmi dobré. Že nic nehoří (ani stromek) tak moc, jak si skutečně myslíme, že věci mají svůj čas, a že ve skutečnosti nám nemůže vůbec nic utéct. Snad až na náš život, pokud ho zapomeneme skutečně vědomě žít…
A neskutečnou radost by mi udělalo vidět tu skutečnou radost výše nejen o vánocích, ale každý den. 🙂
Michal Kolář
Být tady a teď, kdekoli a kdykoli. Vypnout vše, co mě ruší, a prostě jen tak být.
Nazout si boty a vyběhnout. Neřešit kam, jakým směrem ani jestli je škaredě, jestli je sníh moc hluboký nebo v kolik mám být zpět, abych stihl cokoli dalšího. Běžet tak dlouho, co mi jen budou síly stačit a do té doby než vysílením nepadnu na zem. Pak vstát a vyrazit na cestu zpět. Zpátky domů, kde na mě bude čekat příjemné teplo domácího krbu a žena, kterou s chutí obejmu a políbím.
Viktor Šabacký
Na Vánoce by mi udělalo neskutečnou radost, kdyby každý další můj den byl „nastaven na radost“ minimálně stejně tak jako ten vánoční 🙂
Daniel Križák
Mé přání na vánoce není přímo konkrétně pro mne, ale spíše je to myšlenka pro všechny.
Přál bych si, aby se více lidí cítilo šťastnější, sami pro sebe úspěšnější a žili s úsměvem. Tak jak o tom mluví Mark Dzirasa v tomto rozhovoru…
A co by udělalo neskutečné ty vaše vánoce?
Každý v životě zatoužíme po kousku duhy, kapičce inspirace, která nám udělá radost a posílí nás na cestě za naším snem. Někdy pak stačí jediná věta, úryvek z knihy nebo video, a začnou se dít zázraky. Znáte to? Všichni milujeme tuhle inspiraci. Rádi ji prožíváme a rádi ji předáváme ostatním.
V týmu 2.0 jsme se rozhodli, že nebudeme inspirovat jen sami sebe navzájem, ale o své malé inspirace se budeme pravidelně dělit také s Vámi. Mnohdy budeme osobní. Každý jsme jiný a každého inspiruje něco jiného 🙂 A někteří svou inspiraci vtiskly i do svých e-mailových podpisů.
Své AHA momenty a životní radosti chceme sdílet až za hranice blogu.
Chceme být inspirativní v každé chvíli 🙂
Hezky se usaďte, vydatná várka inspirace přichází.
Alice Kirš: „Víc toho, na čem mi opravdu záleží“
Už delší dobu jsem inspirována knížečkou Lea Babauty s patřičným názvem Soustředění. Díky inspiraci, která ke mně skrze tuto knihu přišla, jsem překonala konkrétně tyto strachy:
- strach, že mi něco důležitého uteče
- strach, že mě nebudou mít lidi rádi
- strach, že co si o mě budou myslet
- strach, že to prostě nedám a nezvládnu
A tak jsem zavedla několik prázdninových pravidel:
- e-maily čtu jen jednou týdně
- z iPhonu jsem smazala e-mail i Facebook
- vypnula jsem zvonění na telefonu
Proč vlastně to všechno? Protože chci mít více času a prostoru na věci, na kterých mi opravdu záleží. Chci více odpočívat a dělat obyčejné věci, pečovat o sebe (zánět šlach, který jsme před 3 týdny prodělala, mě o tom naprosto ubezpečil).
Nechci být otrokem závislosti na pozitivní zpětné vazbě, která skrze e-mail a Facebook i mobil přichází, ale vlastně není skutečná, protože život se odehrává tady a teď, ne v mailové schránce!
Po třech týdnech cítím, že jsem se nechala inspirovat správně, a většina strachů už je pryč :). Digitální prázdniny jsou super. Vyzkoušejte se odpojit třeba na den, pak na dva… a pak na celý týden 🙂
Michal Kolář: „Pekelně se namotivuj a zvedni zadek!“
Jednoduše začněte makat a dejte si pořádně do těla! Tohle video k tomu skvěle inspiruje.
Našel jsem si ho po návštěvě u kámoše, který začal cvičit crossfit. I on si všiml, že mám nějaké to kilo navíc. Tohle je pro mě inspirace, abych se sebou začal něco dělat. Některé záběry si přehrávám při tréninku v hlavě, ale hlavně mi pomáhá před tréninkem, abych vůbec začal něco dělat – odlepil se od počítače a dal si do těla!
Bohdana Kabátová: „Najděte prostor pro pracovní svobodu“
V posledních dnech je mi velkou inspirací kniha Sedmidenní víkend napsaná Ricardem Semlerem, majitelem brazilské společnosti Semco. Začetla jsem se do ní s velkým zaujetím a těžko se mi večer odkládá na noční stolek 🙂 Knížka mi mění pohled na svobodu v práci a doplňuje další dílky do obrázku, který už o ní mám. Pochopila jsem a uviděla, jak velký prostor ke svobodě stále máme v naší firmě, přestože ji vedeme na základě principů svobodných firem.
Budování firmy s týmem vědomých a zodpovědných lidí, kteří nečekají na příkazy, ale mají příležitost a prostor pro sebe-řízení – to je představa, která mne neskutečně motivuje. Sama takto ke své práci přistupuji a těší mě, že jsem obklopená týmem lidí, kteří jsou naladěni velmi podobně. Jsem přesvědčená, že cestou svobody v práci a vědomého podnikání, se potřebují vydat všechny firmy a společnosti, které mají v dnešním světě ambice dosáhnout dlouhodobého růstu, úspěchu a udržitelného rozvoje.
David Kirš: „Ničím se netrap a žij“
Tento člověk mě teď naprosto inspiruje – Eckhart Tolle.
Tím jak ukazuje, jak život a realita opravdu funguje. Když to uvidíme, už nikdy se nebudeme ničím trápit…
Veronika Heraltová: „Přeju si svou vlastní – mám chuť do ní psát…“
Pokud hledáte trochu jiný pohled na práci, tou správnou inspirací je kniha Tomáše Hajzlera – Peníze, nebo život?
Velmi zajímavě podaná kniha, která ve mně zpočátku vyvolala pocit jako kdysi Čtyři dohody v podání Jaroslava Duška. Tomáš Hajzler se nejdřív pozastavuje nad rodinou a výchovou dítěte. U mnoha myšlenek člověk pouze přikyvoval a usmíval se. Tomáš má prostě pravdu 🙂
Postavil proti sobě filosofii tradičních „matrixových“ firem a jak to mají, nebo by mohly mít, firmy moderní, které nepohlíží na člověka jen jako na číslo v řádku.
Mnoho hlubokých myšlenek mě přimělo přát si vlastní výtisk. Chci si tam psát své osobní poznatky – což do půjčené nejde :/
A co ve mě změnila? Dopřává mi vyšší pocit sebevědomí – nemusím se bát projevit svůj vlastní názor, a mít se více ráda v pracovní stránce osobnosti.
Kateřina Svobodová: „Růžová Panda mě ponořila do slov“
Je to jen týden zpět, co jsem si udělala radost a vyrazila osobně poznat jednu bloggerku a taky se od ní inspirovat v Umění slov. Oboje byl naprosto úžasný zážitek. Nejen, že jsem sebe samu překvapila a zapamatovala si hned na začátku jména všech zúčastněných, ale sáhla jsem si do svý písmenkový duše a zjistila, že ještě není tak hluboká, jak by bylo potřeba. Skvělý je, že mne to vůbec nezklamalo – naopak. Lačnila jsem po vědění víc než jindy.
Kromě typů k tvořivému psaní, jsme podstoupili nespočet cvičení, která nás měla dostat kousek dál, k výživnějšímu psaní. Nebudu lhát, pěkně jsem se zapotila nad nejedním kreativním úkolem.
Všem vzkazuji: „Jděte a zlepšujte se v tom, v čem máte pocit, že jste dobří!“ Nebuďte jen dobří, buďte výborní. Buďte vynikající. Buďte nepřekonatelní! Ten pocit z posouvání hranic, a objevování netušených možností ve vlastních schopnostech, je k nezaplacení…
Stanislava Mrázková: „Nechte se vést životem“
Víte, co se stane, když si naordinujete 10 dní bez internetu?
Můžete být dál posedlí vším tím, co se děje ve vašem životě, nebo vědomě pustit kontrolu a přenechat ji někomu jinému, třeba životu.
A k tomu vypnout celý svět „na drátě“ a naplno si prožít ten, který je přímo před Vámi.
Příběh, který si musíte přečíst celý – Co nabídne život, když člověk pustí kontrolu.