Kdo čekáte, že tu teď budu popisovat nějakou domácí hádku, krizi či nepříjemný konflikt s mým mužem, čekáte marně. Ne, že by u nás občas emoce nebublaly, bublají, ale tentokrát bublala hlavně tomatová polévka a bublinky z Proseca v lahodném moku s názvem Aperol spritz. Proběhla totiž další (čtvrtá)večeře v naší bytové restauraci a tématem byla italská kuchyně.
Proč Itálie?
Ispiroval nás k tomu náš prázdninový pobyt v Benátkách. Ach, jak ty mě okouzlily. Nikdy předtím jsem tam nebyla a můj muž mě tam vzal, jako překvapení. Řekl mi sbal si věci do jednoho kufříku, protože tam kam pojedeme se autem nedá dostat. Tak jsem s hrůznými myšlenkami na opuštěnou chajdu někde v horách na konci světa sbalila. Místo chajdy Benátky, nestačila jsem žasnou. Nádherné, romantické, čisté, útulné a navíc jsem tam objevila svého nápojového šampiona – Aperol sprizt.
Mám pocit, že Aperol vymysleli Italové pro turisty, na které bylo Campari moc hořké, jako třeba na mě 🙂 S perlivým prosecem, minerálkou a pomerančem je to výborný osvěžující drink. Tady je recept:
Na večeři se nás šešlo u stolu tentorkát osm. My dva kuchaříci, známá expertka na vztahy, sexualitu a intimitu Denisa Říha Palečková s manželem a malým Pedrem (jejich půlročním miminkem), šéfová zdravého podniku Freshbedýnky Veronika Mouchová a expertka na menstruační kalíšky Nikola a její partner bubeník a nezlomný propagátor „kalichů“ Standa. A opět má nejdražší sestra Jitka, jakožto má pravá kuchyňská ruka a pomocnice, tentokrát i chůva malého Pedříka.
Menu jsme sestavili v podstatě z klasiky:
Pršut a salcicia (pršut z Myfoodu, salsicia z cesty z Benátek) jako předkrm, k tomu jsem ovšem upekli domácí houstičky podle mé oblíbené Dity P. Upřímně nás překvapilo, jak se povedly. Na pečivo zrovna experti nejsme. Udělali jsme jejich poloviční verzi, aby byly takové hezky romantické, jako Benátky :D.
Tomatová polévka s bazalkou a mozzarelou. Tu jsem vařila už den předem a recept jsme si na ni vypůjčila u Itala z televize. Je to sympaťák, je to Ital a jeho recepty mám ráda. Tohle byl prý recept jeho pra pra pra…babičky :). No všem náramně chutnala, byla pořádně hutná a kousek buvolí mozzrarely ji hezky ozvláštnil.
Následovaly klasické a jednoduché těstoviny Aglio olio peperoncino, též podle Itala s peperoncinami z Makra :). Doma jsem měla špagety na carbonary, takové více „chlupaté“, aby na nich dobře drželo vajíčko s parmazánem. To se však ukázalo, že není úplně nejlepší volba. Pokrm byl trošku vysušenější, ale i tak nám chutnal. A abych nezapomněla – dělali jsme jej též podle Itala z televize.
Po špagetách přišel náš pokusný králík :). Po cestě do Benátek jsem strávili dvě noci ve Slovinku v hotelu Grad Otočec. Nádherný hrad na ostrůvku obklopený ze všech stran divokou řekou. Moc jsme si to tam užili, jejich kuchyni obzvlášť. Nejvíc nás překvapil jejich rajčatový sorbet s bazalkou a balsamikovým octem. A tak jsme se rozhodli jej taky vyzkoušet.
Vzal si jej pod patronát David. Našel speciální recept, ve kterém se do sorbetu přidává dokonce pomerančová kůra i šťáva. Výsledkem byl velmi výrazný, osvěžujicí a pro chuťové pohárky některých stolovníků absolutně nezařaditelný sorbet. Ten si všichni zapamatují :).
Nevím jestli to byl hřeb večera, ale pro některé poprvé. Steak z tuňáka na lůžku z polníčku a rukoly a balzamikovým přelivem. Koupila jsem nádherného na sašimi v Makru a byla to dobrota. Tuňáka můžu jít v podstatě syrového. Když je well-done je po něm. Stačí 2 minutky z každé strany, žádná věda.
Na závěr….no co myslíte, že bychom asi tak mohli servírovat na závěr?
Jakápak by to byla Itálie bez Tiramisu. A že ho umíme skvělý! Už dobré čtyři roky jsme věrni receptu (opět) Itala. Je to tak krásně jednoduché a přitom božské. Tiramisu jsme připravovali den předem s Davidem společně. On připravoval krém, já máčela piškoty v kávě s amaretem. On natřel první vrstvu. Já doťukla druhou a závěrečně pocukrovala pravým holandským kakaem. Prostě božské, božské, božské….
Na konverzaci jsem také nezapomněli. Mezi jednotlivými chody šla povídací štafeta. Každý měl za úkol se představit a říct něco málo o sobě. Navzájem se naši strávníčci totiž neznali nebo jen z doslechu. A tak jsme se dozvěděli:
- že hromadné bubnování se dát dělat jen venku, protože uvnitř bychom asi ohluchli
- že v USA vědci vyvinuli menstruační korálky Cycle beads, podle kterých si ženy mohou sledovat své plodné a neplodné dny (jedny jsme dostala 🙂
- že freshbedynky distruují úžasnou a prý nejlepší čokoládu, jakou můžete ochutnat: …nevím jak se jmenuje 😀
- a že nejvíc teď frčí kurzy pro páry – retreaty, kde mohou páry znovu zažehnout jiskru v jejich vztazích
A že všem moc chutnalo 😀
No a nebyli bychom to žádná podnikatelé srdcem, když bychom pro naše hosty neměli připravený upsell, tedy další nabídku po večeři. Měli jsme. Domácí.
Když byla moje maminka malá, žila rok v Itálii. Můj dědeček tam projektoval chemické továrny. No a měli tam paní sousedku, starší italskou lady Rozzetu, od které má babička přivezla do Brna recept na rajčatové sugo. Sugo je omáčka na špagety. Na těchto špagetách vyrostla moje maminka a vyrostla jsem na něm i já. Vždycky když nevím, co vařit – špagety a sugo to jistí. Prostě ho miluju.
A tak jsem maminku poprosila, zda by neuvařila hrnec suga, že jej zavařím do pěkných skleniček a nabídku po večeři k prodeji. Povedlo se, ale od prodeje jsem nakonec upustila a každému strávníčkovi na cestu jednu skleničku věnovala. Jako vzpomínku na tento krásně vydařený večer.
Francouzské šansony. Kir royale. Cibulová polévka. Baret a pruhované tričko. Hovězí po burgundsku. Pastis. Bonjour.
Tušíte v jakém duchu se nesla další večeře naší bytové restaurace? Ano, tentokrát jsme v kuchařce Dity P nalistovali kapitolu: Víkend v Paříži.
Tahle večeře byla opravdu insurmortable. Ale pojďme od začátku. Menu.
Hrozně ráda vařím podle Ditiných videí. V kuchařce je sice mnohem více receptů, ale mě to prostě nejvíc baví, když můžu koukat Ditě pod ruce a s blaženým výrazem ji pak doma u sporáku kopírovat. Naštěstí je jich ještě celkem dost, které jsem nepokořila svým kuchařským uměním a tak se mám pořád na co těšit.
Do dnešního menu jsem zařadila dva recepty bez videa. Mám trošku obavu. Žádné video a oba jsou má premiéra. Jak to asi dopadne?
Takže to menu :).
Rozhodla jsem se uvařit (je mi tak nějak dopředu jasné, že tentokrát budu stát u sporáku asi víc já než David):
- Předkrm: Rillets
- Polévka: Cibulačka
- Hlavní chod: Hovězí po burgundsku
- Dezert: Crepes Suzette
Nákupy ingrediencí začínají už 3 dny před večeří. Objednávám bedýnku s ovocem a zeleninou v biokvalitě z Freshbedýnek. Z výletu do Makra přivezu likér Grand Manier (do palačinek), banánové šalotky (do guláše), švýcarský sýr Gruyer (do cibulačky), různé druhy bio vepřového masíčka (na rillets) a samozřejmě francouzské vínečko.
V Dobrým špajzu naberu domácí vajíčka (na palačinky). Na netu objednám Creme de Casiss (Že nevíte co to je? Dozvíte se…) a nakonec na doporučení kamaráda zajedu pro maso na guláš do Mikrofarmy, odkud odjíždím s krásným 1,5kg telecího masíčka (neměli vhodné hovězí), které mi dokonce pan řezník pečlivě nakrájel na kostky.
Jen pro vaši informaci: Mikrofarma je podnik, ve kterém koupíte maso ze zvířátek, která žila v dobrých podmínkách na českých farmách a zemřela šetrně a s úctou.
Týden zpátky si s Davidem říkáme, jak by se dala tahle večeře oživit, abychom si užili fakt skvělou zábavu a nasmáli se dosytosti? Nakonec posíláme svým přátelům, kteří mají na večeři dorazit, zadání:
„Abyste to s námi neměli tak lehké a bylo o čem psát do našeho bulvárku, mám pro vás úkol. Pro všechny…
Jelikož máme pařížské/francouzské téma a chceme vytvořit co nej francouzskou atmosféru, nachystejte si nějakou francouzskou historku nebo přineste něco echt francouzského (víno se nepočítá, to je moc snadný) nebo se vyšvihněte do nějakého pařížského oblečku…whatever…ať je sranda :)“
Už v neděli se pouštím do několikahodinové přípravy Rillets
Rillets je francouzská delikatesa, česky hezky zjednodušeně: masová pomazánka, která je naprosto jednoduchá, co do počtu surovin, ale naprosto delikátní, co do chuti. S Rillets už mám zkušenost z Vánoc, kdy jsem ji vyráběla jako kulinářské dárky pro příbuzné.
A protože jsem chtěla být originální a zvýraznit, že se jedná fakt o doma vyrobenou věc, na každou skleničku jsem nalepila cedulku s názvem: Kirš paté.
Je to na jednu stranu úžasný, jak celou neděli bytem voní maso ála zabíjačka, hlavně proto, že se do rillets dávají škvarky, ale na druhou stranu, co už tak úžasný není, je fakt, že ať si čichnu k jakémukoliv kousku oblečení, k sedačce, závěsům, ručníkům v koupelně, cítím zabíjačku :D.
V neděli v 00:00 přesně je rillets v zavařovačkách (7ks) a já znaveně usínám. Jo a to jsem zapomněla napsat, že jsem k tomu všemu ještě vedle na sporáku táhla několik hodin hovězí vývar do cibulačky a gulášku…a to prosím z hovězí oháňky, kterou jsem si přivezla až z Budapeště z trhu a ona zatím hezky spala v mrazáku a čekala na svou dnešní chvilku slávy.
V pondělí je na řadě cibulačka
Možná vás napadne, proč vařím takhle dopředu? Večeře je až v úterý. Důvod je prostý. Čím více toho navařím a nachystám dopředu, tím více času mám u večeře na radovánky s přáteli.
Na tuhle cibulačku jsem moc zvědavá. Dita do ní totiž dává portské víno a dijon hořcici. Cibulačku jsem dělala zatím jen 2x. Jednou z bílého vína – nechutnala mi. Podruhé z piva – chutnala mi, ale s pivem to není Francie, že? Udělala jsem jí pořádný hrnec a padl do ní i ten luxusní vývárek z oháňky.
Úterý je tu. Hezky si předsmažím palačinky. Omluva Ditě – nedělám je přesně podle ní. V hlavě mám totiž už pár let naprosto simple recept: 2 vejce, 400ml mléka a 200gr hladké mouky. Největší fígl v palačinkách, který jsem za svou krátkou kulinářskou kariéru objevila, je ve dvou věcech: 1. super litinová pánev, na kterou se nic nepřipeče a 2. sádlo – palačinky na sádle jsou prostě nej mňam.
No a pak se pustím do gulášku. Miluju recepty z jednoho hrnce a ty zalité vínem obzvlášť. Mám premiéru – vařit z telecího, je to vážně nádherný maso – vegetariáni prominou.
Bytem to voní a společně se sestrou Jitkou chystáme na stůl. Jitka nám už od poslední večeře pomáhá, což je naprosto super. Bez ní bychom si večer asi tak neužili, měli bychom ruce většinu času ve dřezu 😀
Tabuli jsem nakonec oživila kytičkami levandule, která nám roste na terase. Vytvořila jsem maličkou pro každou dámu, aby měly taky nějakou památku :).
Hosté se začínají scházet…a začíná vskutku zábava…
Blonďatá dáma nezklame a přijde s dokonalou šansonovou dekorací hlavy…no uznejte sami…
Dokonale ladící pár nadšených extrémních sportovců přinese typický francouzský pastis…o kterém se píše, cituji:
„Pití pastisu je obřad, při kterém se nápoj whiskové barvy dotykem vody mění v mléčný mok. Milovník pastisu navíc ocení, že při správné konzumaci se sklenka nikdy nevyprázdní.”
Ve finále přijíždí pár až z azurového pobřeží…okázalá dáma s dokonalým francouzským přízvukem a neméně dokonalým kloboukem…v doprovodu svého svěžího, charismatického a čokoládově opáleného milence, který dal přednost večeři s námi před sledováním západu slunce ze své x metrů dlouhé jachty…jaká čest…bagety, které přinesl jsou ještě teplé…ach
Poslední pár bohužel nedorazil, tento krátký rozhovor vám to objasní:
“Ahoj, počítáte dnes s tou večeří?”
“Ta večeře je dnes?”
Celý večer se nedá slovy popsat
Když jste tady a teď a několik hodin v kuse se smějete, jíte výborné jídlo, pijete skvělé víno s rybízovým likérem, zpětně uvnitř sebe cítíte jen blažený pocit, ze kterého se usmíváte od ucha k uchu, ale dát to do slov? To nejde…
Nechci ale čtenáře úplně zklamat a tak sdílím alespoň pár útržků z naší velmi plodné konverzace.
Nejvíc uchvácen byl právě jachtařský mladík, který k celé večeři poznamenal, že je:
„Chuťově paf”
Když jsme servírovali úžasné crepes Suzette, které se máčí v karamelové lázni s pomerančovou šťávou a oním výše zmíněným likérem Grand Manier, jeden z hostů (nejmenovaný samozřejmě) se otázal:
„Můžu si to tam taky vymáchat nebo mi to uděláte?”
Načež jiný gentleman u servírování těch samých delikátních palačinek poznamenal k talíři jisté dámy:
“Jééé ty tam máš hodně šťávičky.”
Po večeři došlo údajně k přeřeku půvabné mademoiselle:
“Už jsem vyžraná do postele.”
A na závěr při placení jsme slyšeli dokonce toto:
“Podnikáme srdcem, ale pořád jde tak trochu o prachy.”
Také s vámi posdílím gurmánské perly večera:
- V cibulové polévce opravdu vynikl toastík z bagety se sýrem Gruyer, fakt lahůdka.
- Naše Kirš paté úžasně doplnil Davidův vlastnoručně z kvásku vypiplaný chlebíček.
- Nesmím zapomenout ani na amuse bouche tedy pobavení pro ústa, jednohubku, kterou dnes byly slávky na bílém víně.
- To, jak se v ústech rozpadalo telecí a jak se v mém krásném modrém litinovém hrnci dokonale propojily všechny chutě burgundského guláše, bylo prostě famózní.
- Kir royale, tedy šampaňské a likér Creme de Casiss, dokonale uspokojil i nejnáročnější hosty.
Co dodat na závěr? Snad, že láska k jídlu se stále prohlubuje a tyhle večeře mě čím dál více baví.
Vaše foodloverka
– Alice
PS: Nechyběly ani francouzské polibky 😀
Je sobota ráno a my s Davidem vyrážíme do centra Brna na Naučmese.cz FEST. Do té doby znám Naučmese.cz jen z doslechu. Sharing is carring, jak praví Tomík Hajzler a proto, když se na jeho zdi objevila pozvánka na tuhle akcičku v Brně, zbystřila jsem. No a teď jsme tu. Kupodivu máme volnou sobotu a chuť udělat něco netradičního.
Přivítají nás úsměvy, dostaneme krásné jmenovky, dokonce tašku (plátěnou) s tričkem a notýskem, taky hned zdarma výbornou kávičku od Rebelbean.cz (ač jsme nekávičkoví, na cappucinu si pochutnáváme).
Jako ve škole, ale…
Po společném úvodu v učebnám Newton College kousek od Svoboďáku, se cca 70 lidí rozejde na první přednášky. Na programu je 8 hooodně zajímavých přednášek, ze kterých si každý můžeme vybrat 4, které absolvujeme. Je to netradiční a velmi zajímavý model, protože každý lektor svou přednášku musí za ten den odvykládat 4x, to jim nezávidím :).
Chleba je prý Božím darem
Jako první se vrhneme na pečení chleba. Kváskového chleba. Lubomír Kobeda, který workshopík vede je moc prima a pohodovej kluk, který toho o chlebu, tak jak ho dělaly naše babičky i toho, jak se chleba peče dnes, ví fakt hodně. Nejdřív si každý úplácáme své chlebíčkové miminko, které necháváme kynout v ošatkách, zatímco se na stolech žhaví šest remosek. Jo, fakt budeme péct chleba v remoskách.
Díky pečení chleba, člověk zpomalí
Mezitím nám Luba povídá o tom, jak si připravit kvásek a všechny možné tipy a triky při výrobě chlebu doma tou nejpřirozenější a nejpřírodnější cestou. Nejvíc mě zaujme fakt, že pečení chleba je vlastně úžasnej nástroj k tomu, aby člověk v životě zpomalil. Proč? Protože výrobu kvásku ani kynutí prostě neurychlíš, chce to svůj čas a taky 3 zásadní kvality, které jak si uvědmuju, mě hodně chybí:
- Vytrvalost
- Důslednost
- Trpělivost
Mám pocit, že těmito vlastnostmi oplývaly babičky nás všech, ale co my? Každopádně s chlebem to můžeme trénovat :).
Za hodinku a půl držím v ruce svůj krásný bochníček, který mě hřeje do rukou. V hlavě mám čisto a srdce mi radostí poskakuje, pozoruju se, jak se samovolně usmívám od ucha k uchu. Zaplavuje mě dětská radost.
Od chleba po pauze přeskočím do tech sféry na přednášku Elišky Vyhnánkové o LinkedInu. S Eliškou se už nějakou dobu naháníme po mailech a ne a ne se potkat. Mám obrovskou radost, že nám to vychází právě dnes. Vidím Elišku v akci, je vážně dobrá a hodině s ní vůbec nezpochybnuju to, že o sobě říká, že je krotitelka sociálních sítí. Později u oběda i ještě později večer u vína si spolu moc hezky popovídáme a já s nadšením zjišťuju, jak mi tahle ženská sedí.
Eliška mě přivádí na zajímavou knihu: Prodávat je lidské. Víte, že všichni prodáváte a mnohdy o tom ani nevíte?
Cestování jako umění
Po obědě míříme na Travel Hacking s Petrem Novákem. Celé je to o tom, jak cestovat chytře, levně a hlavně zajímavě. Petrova přednáška je nabitá tipy a informacemi, nad kterými moje cestovatelské srdce skáče 2 metry do vzduchu. Nejvíc mě dostane, že když přijedete na letiště do Frankfurtu a nejste omezeni destinací, kam chcete cestovat, může se vám stát, že večer odletíte na týden na Maledivy. Ale ne za 80 tisíc, ale za 18. Buy and flight tam funguje prý neuvěřitelně.
Náklady na život ve všech koutech světa můžete sledovat na Numbeo.com, pivo je u nás prostě nejlevnější :). Taky jsem se dozvěděla, že nejdražší létání je paradoxně z Prahy a že na Skypicker.com najdu lowcostové letenky do celé Evropy včetně různých kombinací letů. Průvodcovský servis zdarma najdete na SandeMans.com, průvodci platíte dobrovolně podle spokojenosti. Zjistila jsem, že bookovat hotely přes booking.com je sice pohodlné, ale ne vždy nejlevnější, ode dneška hledám na HotelsCombined.com, který sdružuje všechny hotelové portály. A kdybysme chtěli zažít trošku dobrodrůža, můžeme se ubytovat v klášteře přes Monasterystays.com nebo ve stanu u někoho za zahradě campinmygarden.com. Prostě skvělá přednáška, už se těším na náš další trip 🙂
Znáte sketchnotes?
A na závěr nás čeká přednáška o Sketchnotes s Danem Gamrotem. Během ní zjišťuju, že používání kombinace obrázků a textů místo psaní klasického lineárního textu je:
- zpočátku hodně těžké, ale pak neuvěřitelně zábavné
- člověk si na základě poznámek ve sketchnotes mnohem víc pamatuje
- jsem víc v přítomnosti
- kreslení zklidňuje a zpomaluje
Dostáváme několik úkolů.
Popsat ve sketchnotes za 10 minut nějaký příběh. Tak tohle je příběh našeho plánovaného víkendového firemního setkání. Kolegové z týmu se už jistě moc těší! 🙂
Pak přichází těžší úkol. Máme ve sketchnotes zachytit tuhle přednášku z Tedu. Na tu se fakt podívejte, je skvělá. No a já ji zachytila takhle a u toho jsem zjistila, že jsem ji díky tomu tak nějak jinak a více prožila.
Vínečko na závěr
Po skvělé večeři, o kterou se postaral Klub cestovatelů (a taky i o oběd) už po učebnách koluje vínečko a my se zapojujeme do příjemných rozhovorů s účastníky i lektory. Na after party do vinárny už nepokračujeme, přesto mám z celého dne skvělý pocit a moc všem z Naučmese.cz fandím. Děkuju.
– Alice
Což ale není tak úplně pravda! Ano, tento záměr tahle večeře měla, dopadlo to však úplně jinak.
Ale pojďme na to od začátku.
Jsem vášnivá kuchařka, to asi víte, že? No a jestli ne, tak teď už ano!
Před rokem jsem v jednom ženském časopise objevila rozhovor s filmovou kritičkou, která si koupila starou faru a otevřela si tam bytovou restauraci. Bytová restaurace spočívá v tom, že vaříte doma, zvete hosty a oni vám za večeři platí tak jako v restauraci. Nadchla jsem se. O to víc, když jsme si přečetla, že této ženě jednou na večeři naprosto nečekaně dorazil i Karel Schwarzenberg (jeho bodyguardi poslušně čekali před farou).
S mým velmi živým životním tempem trvalo dalšího třičtvrtě roku, než jsem si tohle nadšení dovolila dále rozvést. Bylo to letos v únoru, kdy jsme s Davidem na dovolené v Thajsku naplánovali první 3 termíny večeří v naší bytové restauraci.
Vytvořili jsme jednoduchou webku. Vymysleli první menu (thajské, jak jinak po návratu z Asie), systém registrace (Doodle.com) a obeslali své přátele. Nakonec se u nás na konci března sešlo 7 prvních hostů. Večeře slavila success, my kuchaři (Alice&David) jsme si to v rámci možností též užili. Naše inovativní myšlení hned vykoumalo, co příště zlepšit a udělat jinak. Třeba, že fakt nestíháme umývat mezi chody nádobí, prostě 30 talířů nevlastníme.
A už se blížíme k onomu sexu!
K mým třicátým narozeninám jsem dostala nejen super úžasný staro-růžový mixér (říkám mu intimně Míchal), ale také mi došlo, že mám poprvé ve svém životě nějaký idol. Tím idolem, vlastně idolkou, je Dita P. Kdo ji neznáte, krátce ji představím: nekonvenční hobby kuchařka a fantastická story-tellerka, která vytvořila kuchařku i cooking show s duší. Ditu, její kuchařku i pořad prostě miluju, byť v každém díle řekne asi 10x strašně a hrozně dobrý (asi ještě neviděla Čtyři dohody).
Rozhodla jsem se, že další večeři zasvětím jí a jejím receptům. A úplnou „náhodou“ mě nejvíc zaujala její vařící epizoda „Po sexu“.
Všichni pozvaní na tuto večeři byli předem instruováni, co mají před večeří dělat, jinak že jim nebude náležitě chutnat. Vím, že my s Davidem jsme splnili na jedničku s hvězdičkou a asi i proto jsme si vaření a celý večer tak skvěle užili.
Sešla se skvělá parta = absolventni legendárních kurzů Denisy a Richarda a Richard, náš velký sexuální guru dorazil osobně. Takže je vám asi jasné v jakém duchu se vedly konverzace tohoto peprného večera. Nasmáli jsme se opravdu hodně a taky napapali.
Co jsme vařili? Vše z tohoto dílu Ditina seriálu.
- Krevetky s domácí chilli omáčkou (ta omáčka nás fakt dostala)
- Steakový salát z krásné svíčkové (naprosto dokonalá kombinace steaku, salátu a originální zálivky)
- Špagety carbonara (zde jsem si dovolila vyměnit Ditin recept za svůj osvědčený, který jsem získala od fantastického italského kuchaře, smetana do carbonar fakt nepatří)
- Pohár pusinka (to byla ta nejsladší pusinka na konec celého večera)
K tomu jsme si jako aperitiv dali jahodovo-malinové pyré s Martini šampaňským a tím jsme v podstatě vymysleli dokonalý koktejl. Nazveme ho na počest naší bytové restaurace.
Stáňa nás dokonce poctila písemnou referencí:
„Večeře „po sexu“ podle Dity P. byla opravdu chutná po všech stránkách, přestože v mém případě byla spíše „před sexem“ 😀 Každý chod měl svůj šmrnc a zpětně mi utkvěl v hlavě hlavně welcome drink s jahodovou dření, předkrmové masíčko (už si nemapatuju nóbl název) a desert s pusinkama. Šéfkuchaři Alice a David se o nás starali velmi mile a užili jsme si i spoustu srandy. K vážení a zjišťování tuků před večeří bych příště přidala i vážení po večeři. Z nápadu bytové restaurace jsem nadšená a proto se ze mě pomalu stává štamgast Nálepkovy 14 :)“ Stáňa Mrázková
A co nás čeká příště? Vaření na téma: Víkend v Paříži, skvělá společnost a výborné jídlo!
Lásce k jídlu zdar!
-Alice