To, jak přistupujeme k sobě samému, se promítá nejen do našeho osobního života, ale i do profesního. Pokud jste člověk, který vede tým lidí, a pokud je nejen vedete, ale i osobnostně posouváte jako mentor, je více než žádoucí, abyste byli příkladem. A příkladem jste tehdy, když žijete, co hlásáte…

(Pokračování textu…)

Co si představíte, když slyšíte slovo leadership?
Když tuto otázku pokládám, setkávám se s různými reakcemi:

 

“Připadám si nepatřičně se k tomu vyjadřovat, protože se nepovažuji za člověka, který by mohl vést.”
“Pro mě je to manažování lidí.”
“Vidím v tom vytyčení hodnot, které vyznávám a stanovení priorit, které jim dávám.“
Z mého pohledu se leadership týká všech. Každý z nás je totiž v určité rovině lídrem.

 

V první řadě bychom měli být lídry sami (1)

 

V první řadě bychom měli být lídry sami sobě. Znát sebe sama, dokázat pracovat se svými vnitřními zdroji, vědět, kam směřujeme a jaké kvality a hodnoty nás na naší cestě provázejí. Teprve když zvládáme být lídry sami sobě, můžeme být dobrými lídry i ostatním. A nehraje žádnou roli, jestli vedeme nějaký tým, poskytujeme podporu zákazníkům nebo jsme rodiči, kteří jdou příkladem svým dětem.

 

Leadership v pojetí, o kterém tady hovořím, se týká naprosto všech. Nedávno jsem narazila na citát, který velmi trefně vystihuje podstatu leadershipu. Autoři knihy Leadership challenge píšou:

 

 „Leadership je umění. A jako každé jiné umění je i leadership prostředkem osobního vyjádření.”

 

Taky vám to přijde jako skvělá definice? Mně ano. Leadership v tomto pojetí představuje další z mnoha prostředků, kterými můžeme vyjádřit sebe sama a využít své jedinečnosti a svých kvalit k vytvoření unikátního stylu vedení lidí. Ano, existují jistá všeobecně platná pravidla či doporučení, kterých je dobré se držet. Ale i v rámci tohoto rámce zde hlavní roli hraje jedinečnost každého z nás.

 

Kdybychom se snažili napasovat do role lídra podle příruček, pouček a definic, nikdy to nebude fungovat. Takoví lidé se totiž dostávají dříve nebo později do určité vnitřní křeče díky pozici, ve které nejsou zcela přirození. A věřte mi, že lidé kolem nich tuto “faleš“ vnímají a vidí.

 

Pokud je tedy leadership prostředkem našeho osobního vyjádření a chceme-li být úspěšnými a uznávanými lídry, je potřeba, aby byla naplněná jedna nutná podmínka. Autenticita. Úspěšní lídři, kteří se těší přirozené autoritě, jsou autentičtí. Svým způsobem života a práce vyjadřují, kým jsou, za čím si stojí, jaké hodnoty vyznávají a kam směřují a proč.

 

Takový lídr je pak pro své okolí a lidi, které vede, zřetelný, jasný a čitelný. Všichni vědí, co od něho mohou očekávat a také, co se očekává od nich. Mají vzor, který mohou následovat a ve svém důsledku se pod vedením takového lídra cítí v bezpečí a vzniká silné pouto důvěry.

 

Lídři k sobě přitahují lidi, kteří jsou naladěni na podobnou vlnu jako oni a kteří jsou s nimi v souladu. Pokud tedy toužíte po tom, aby lidé ve vašem týmu nebo vaší blízkosti projevovali určité kvality a vyznávali jisté hodnoty, podívejte se v první řadě na to, jak dalece tyto kvality a hodnoty vyjadřujete a žijete vy sami. Občas to může být i nepříjemné zrcadlo. Rozhodně však doporučuji do něj nejen jednorázově nahlédnout, ale dívat se do něho pravidelně.

 

Naplňování očekáváných hodnot a kvalit je jedním z nejdůležitějších úkolů každého lídra. Opět nás to vrací k autentičnosti. Pokud dokážeme být k sobě i ostatním upřímní, dovolíme si být autentiční (a to i ve své zranitelnosti) a naplňujeme hodnoty, které jsou pro nás důležité, pak jsme lídry, kteří jsou pro ostatní inspirací, jsou rádi následováni a jdou příkladem.

 

Odpovězte si tedy na závěr na otázku:
Jaká je VAŠE filosofie leadershipu? Co skrze své vedení druhých (spolupracovníků, zákazníků, dětí, přátel…) vyjadřujete a jakým způsobem? Každý z nás vyznává nějakou životní a pracovní filosofii. Najděte tu svou, “přeložte” si leadership do svého vlastního jazyka a zjistěte, o čem leadership pro vás je.

 

Věřím, že díky tomu budete o kus lepšími lídry, ať už jste majiteli firmy, vedoucími týmů, zákaznickou podporou, ženou v domácnosti, rodičem nebo třeba pekařem 🙂

S manželem chodíváme od školy, kam vozíme každé ráno děti, domů zpravidla pěšky. Ranní 20-minutová procházka na čerstvém vzduchu udělá tělu dobře a je příjemným startem pracovního dne. Následná procházka zpět do města na oběd a pro auto (a někdy rovnou i pro děti) je pak další příležitostí alespoň k nějakému pohybu a povzbuzení chuti k jídlu.

Cestou často potkáváme obyvatele nedalekého pečovatelského domu pro mentálně postižené, kteří jdou do města a myslím, že i do práce. Jednoho z nich potkáváme pravidelně. Už z dálky vždy volá „Ahoooj!“ a my ho zdravíme zpátky. Proč taky ne…

Dnes jsem šla od školy domů sama.
V polovině cesty jsem potkala našeho „starého známého“. Mával na mně: „Ahooooj!“ Odpověděla jsem a když jsme pak k sobě došli, s úsměvem na tváři ke mně natáhl ruku. „Ahoj! Já jsem Jirka a patnáctého mám narozeniny!“

Jeho bezprostřednost bez zábran mě odzbrojila. Potřásla jsem si s ním rukou, představila se a popřála mu všechno nejlepší k narozeninám. Následovala asi dvouminutová konverzace, kdy měl hlavní slovo Jirka, během které jsem se dozvěděla spoustu věcí. Kromě tedy jeho jména a data narození také to, že má rád české zpěváky, se kterými má doma na zdi velký kalendář, že jde domů, že měl nedávno zlomenou nohu, že už nedaleko dostavěli stadión a že jeho táta má nového Fiata, kterého si koupil v bazaru.

Když jsem se loučila s omluvou, že jdu do práce, pohladil mě po tváři.

Mám tě rád.
A pak mě objal.

Ve stavu totálního úžasu a překvapení jsem tam stála a dívala se za ním, jak si šťastně vykračuje dál svým původním směrem. Ještě se otočil a zavolal na mně: „Tak ahoooj, Bohdano! Odteď si už budeme pomáhat. Jsem rád!“

Posledních 500 metrů, které mi zbývaly domů, jsem ušla v zamyšlení, s úsměvem na tváři a taky dojatá. Během jediného velmi krátkého setkání jsem byla svědkem bezelstné upřímnosti, otevřenosti a lidskosti bez zábran. O Jirkovi jsem se za 2 minuty dozvěděla víc, než kolik toho vím o některých lidech, se kterými vedu rozhovory mnohem častěji.

Chodíme po světě s maskami na obličejích,
děláme ze sebe někoho jiného
a bojíme se otevřeně sdílet sebe sama a své životy s ostatními.

Svazuje nás strach a obavy. Z toho, co by si o nás druzí pomysleli. Z toho, jestli jsme dost dobří… Z toho, že přece nemůžeme nikoho zajímat… Z toho, že bychom ostatní jen zbytečně zatěžovali, protože sami toho mají dost… Lidskost, otevřenost, upřímnost a autentičnost v sobě přitom skrývají tolik krásy a potenciálu, až je mi smutno z toho, že se jich dobrovolně vzdáváme.

Tak si říkám, že by nám možná neuškodilo, kdybychom si každý dovolili trochu demence, díky které bychom odhodili své obavy a strachy, a konečně ukázali světu, co v nás skutečně je.

A co na to svět? Inu, zkuste to a sami uvidíte. Z vlastní zkušenosti mohu jen říct, že budete překvapeni, čeho všeho se vám dostane zpátky.

Prostě se nespokojíme s málem. A nejlepší na tom vše je, že když víte co chcete, tak to pak taky můžete dostat…
podle letošního PF, na které jsme náležitě hrdí, a které jsme rozesílali do všech stran, s využitím veškerých (nejen internetových) technologií,vánočního firemního setkání, jste museli poznat, že chceme ten nový rok 2015 udělat velkej – nezapomenutelnej a magickej.

(Pokračování textu…)

Přestože počasí za okny vůbec nepřipomíná prosinec z obrázků Josefa Lady a teploměr viděl mrazíky maximálně tak v televizi, přesto všechno, ať chceme či ne, za 8 dní tu máme Štědrý den. Jak štědrý bude, možná přemýšlíte už nějaký ten pátek. A možná už jste v koncích, protože nevím jak vy, ale čím jsem starší, tím míň si toho přeju od Ježíška, a víc si toho chci nadělit sama kdykoliv jen to je možné. Zkrátka prožívat takové vánoce po celý rok.

Když hledám tip, čím bych podarovala ženy a dívky ve svém okolí, nechám se inspirovat podobně naladěnými lidmi a tak si vždycky uvědomím, že ty neskutečné vánoce  nejsou nic nedosažitelného a že je to jen o tom, vědět co kdo chce a pak se nebát to plnit do té míry, jak je to jen možné. A to nejen na vánoce.

Pro inspiraci a tip jaký vánoční dárek vybrat pro ženu,  jsem oslovila ženskou část týmu Firmy 2.0 s otázkou:

Co by vám na vánoce udělalo skutečně neskutečnou radost?

Katka FišerováKatka Fišerová

Skutečně neskutečnou radost by mi udělala spokojenost našich zákazníků.
Teď před Vánoci jsme pro ně připravili novou verzi aplikace se spoustou nových funkcí a já bych byla moc šťastná, kdyby si ji dokázali užít.
Kdyby její přednosti vyzkoušeli ještě před Ježíškem a mohli si tak vychutnat klidné svátky. Celý tým, a především jeho vývojová část, pracovala na jejím spuštění dnem i nocí. A my všichni z ní máme skutečně neskutečnou radost.

Moc bych si přála, aby stejný pocit ochutnali i naši klienti.

 

Markéta DanišováMarkéta Danišová

Týden na chaloupce v horách, off, zasněžená tak, že se nikam nedostanu autem, jsem tam SAMA, jen se sebou a bez výčitek svědomí, maluju, tvořím rukama, čtu si a přemýšlím… a chci tam pec a saunu a svoje kočky 🙂

 

Alice KiršAlice Kirš

Letošní Vánoce, víc než kdy jindy, vnímám důležitost vztahů. Je to proto, že poslední dva měsíce je v mém životě opět můj tatínek, se kterým jsem se 5 let neviděla.

A skutečně neskutečnou radost (byť mi to ještě úplně nedošlo) mi udělalo právě dnešní setkání. Potkali jsme se u tatínka v nemocnici celá rodina: bratr, sestra i maminka. Cítila jsem velkou vděčnost za tuhle byť jen krátkou chvíli. Mám fakt Veselé Vánoce 🙂

 

Markéta MálkováMarkéta Málková

Úspěšně dokončené věci, které mám ještě přes sebou, a jít do Nového roku s čistým stolem.

Zasněžené Vánoce, lehký mrazík, procházky v přírodě, hodně pohádek u vyhřátého krbu, postavený sněhulák se synem a pracovna zamčená na 2 západy :))

 

Bohdana KabátováBohdana Kabátová

Když se zasním, tak skutečně neskutečnou radost by mi udělalo, kdybych si na Štědrý den mohla vychutnat teplo z ohně rozdělaného v domácím krbu. Ten je zatím v našich hlavách a postupně se začíná zhmotňovat, tak to asi nestihneme. Ale kdyby to nějakým mávnutím kouzelného proutku šlo, představa rozbalování dárků s mými milovanými u rozehřátého krbu se mi opravdu líbí 🙂

A když tak o tom píšu, tak jsem dostala nápad, který zrealizuji. Až přijde okamžik prvního zatopení v krbu, připravím pro každého doma u této příležitosti na oslavu nějaký malý dáreček. Tím svou představu naplním, byť v jiném termínu 🙂

 

Katka SvobodováKatka Svobodová

Neskutečnou radost mi udělá, pokud všechno do vánoc zvládnu a dosyta se před Štědrým dnem vyspím. A doufám, že se dobře prospím i pár dní potom, abych načerpala tak dlouhodobě chybějící energii… a inspiraci. Na letošní svátky mi udělá radost dobře ustlaná postel 🙂

 

A co by udělalo ty vaše vánoce neskutečné?

Je sobota ráno. Zaspala jsem. Vlak o hodinu později nestíhám o moc líp. Naopak! Řítím se ztemnělou prázdnou ulicí, batoh na zádech se natřásá. Funím. V infarktovém stavu vbíhám na nádraží, a jako by toho nebylo dost, dorazí mne hlášení z amplionu: můj vlak je připraven k odjezdu. Sakra! Vbíhám na perón, otvírám už zavřené dveře, dech sotva popadaje, proklopýtám první třídou a hroutím se v bazénu potu na první volné nekuřácké sedadlo třídy 2. Odjíždíme! Tohle bylo zas o fous.

Brno mne vítá deštěm.
Ranní výkon na mne doléhá v moment, kdy dorážím na seminář Sebe-vědomá žena, pořádaný Ženy ženám. Dělá se mi mdlo a bolí mne nesnesitelně v kříži. Dovolím si klesnout. Nechávám se opečovat. Uložena na sedačku, dostávám deku a nahřívací láhev. Odpočívám. Do hodinky jsem fit. Právě jsem prošla první soukromou lekcí sebe-vědomé ženy a je mi jasné, že díky téhle si užiju celý víkend na maximum!

Seminář Sebe-vědomá žena

Jaká jsem?

Je nás tu kolem 30, na první pohled velmi různorodá směs žen různého typu i věku. Hned z kraje dostáváme od Bohdany Kabátové, koučky a naší dnešní průvodkyně na cestě k sebe-vědomí, kreativní úkol – definovat se 😉 Je to hravé cvičení se jménem, a po krátkém sdílení se zabýváme samotným pojmem sebe-vědomí z pohledu ženy. S ním se pojí spousta mýtů a programů, které nám naočkovaly už generace našich babiček, v nejlepší víře, že nám tak život dělají lehčí. Bohužel jsou to většinou převlečení zabijáci, kteří už se v našich životech zabydleli. Tenhle víkend si na ně minimálně posvítíme a některé i úspěšně vyženeme…

Seminář je velmi živý, Bohdana je intuitivní energická lektorka, dává nám maximum prostoru a pocit bezpečí a tak mám brzy dojem, že jsem na úžasném setkání s kamarádkami, kde jaksi prapůvodně mysticky pracujeme na svém životaběhu. Každý úkol, každé další sdílení, nám odhaluje kus něčeho v nás, nebo v druhých, co se nás dotýká. Navíc maximálně aktivně narušujeme komfortní zónu třeba i tím, že se po každé krátké pauze „stěhujeme“. Zkrátka být na jednom místě je dnes hřích. Pohodlí je totiž to poslední, co chceme pěstovat.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Mozek, mysl, emoce. Smích, slzy a odvaha jít o krok dál. Chceme nacházet rovnováhu a naučit se s tím vším pracovat. Pochopit zákonitosti, najít vlastní cestu, otevřít se proudu bytí, neočekávat. Ještě v pátek jsem netušila, jak tohle všechno poberu. Teď tu sedím, chvíli poslouchám, poté zapisuji a přemýšlím. Rozmlouváme ve dvojicích, ve skupinkách, sdílíme sami sebe a své osudy, píšeme, kreslíme, meditujeme a společně i tančíme. Být ženou mi přijde najednou tak jednoduché a úžasné. Přestat si bránit, přestat bránit něčemu v sobě, co si myslí, že by mělo a jen být, protože… Být Žena je nejvíc!

 

Už zase zářím!

Bohdana nám vložila do rukou naší vlastní moc. Ukázala nám cestu kde brát v každodenním šíleném světě energii, jak začít jednoduše pracovat se svým tělem a učit se vnímat jeho proměny (a být za ně vděčná). Nechala nás vyzkoušet moc našeho hlasu a slov, která vysíláme do vesmíru. A mezi tím vším vznikaly otázky – hlavně pro nás a naší duši, neboť tohle není jen pro teď, je to pro každodenní život. Protože ať je to jak chce, pokud toužíme opravdu někam dojít a být vědomé, takový víkend je jen první krok…

Skvělé návody, šikovné pomůcky a praktická cvičení zásadním způsobem ovlivňující kvalitu života – to je výbava, se kterou se v neděli večer unaveně, ale šťastně loučíme. Všechny můžeme pokračovat v téhle jízdě. Už jsme nastoupily…
Nemusíme, ale za sebe říkám: „Vystupovat se mi ani za mák nechce!“

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

***
Cestou ve vlaku si čtu. Asi opravdu hodně zářím, protože je to prvně, co mne osloví spolucestující, mimochodem velmi sympatický mladík, zda si může přisednout a ochotně se mi nabízí, že mi dá batoh nahoru. Aha, tak tohle se stane, když jsem ve své energii. Tohle je síla sebe-vědomé ženy. To chci. Tohle fakt chci…

Koukám do noční krajiny a mám jen jedinou myšlenku: „Kéž by to nikdy nezmizelo…“
Je to v mých rukách.
Je na mně, jestli to dovolím…

A kdyby přece jen, vzpomenu si na jeden listopadový víkend…

Bylo nebylo… Za devatero horami žila máma dvou dětí, manželka a podnikatelka Martina. Podnikala už několik let, ale kolikrát měla pocit, že je to snad větší dřina, než kdyby někam chodila od devíti do čtyř do zaměstnání, jako její kamarádky z gymplu. Přesto měla ale pořád velkou touhu dělat věci jinak, pomáhat svými produkty lidem a najít ve svém podnikání svobodu, radost a prostředek k tomu, aby žila život svých snů.

Je pátek, deštivé zářijové odpoledne. Mohlo by to vypadat jako jakýkoli jiný začínající víkend s rodinou, ale není. Martina přenechává byt i děti manželovi s pevnou vírou v to, že dva dny bez její přítomnosti přežijí a sedá na vlak. K večeru přijíždí do Prahy, plná očekávání a natěšená tak, že se v noci nervózně převaluje z boku na bok a nemůže ani dospat rána…

A pak je to tady, sobota ráno, Martina jede na Prahu 6 a vstupuje do sálu, který se postupně plní spoustou dalších žen, které si povídají, těší se, přemýšlejí, jaké to bude a co se nového dozví. Je 9:30 a na pódium přichází Alice Kirš, autorka projektu Ženy ženám, která organizuje tento seminář, na který Martina přijela, seminář s názvem Milionová žena. A Martina má takové tušení někde unvitř, že právě ona tou milionovou ženou je a když se rozhlédne kolem, tak vidí, že v tom není sama.

Sama není ani Alice na pódiu a hned v úvodu ji doplní David Kirš, Bohdana Kabátová a Stanislava Mrázková. Ti všichni teď Martinu a dalších 199 žen provedou zákoutími toho, jak dělat podnikání v dnešní době jinak, jak k tomu využít chytré nástroje internetu, online marketingu a info-marketingu a jak to vše skloubit tak, aby jí podnikání přinášelo radost, peníze, čas pro sebe, splněné sny.

O 33 hodin později v neděli večer Martina odchází ze semináře, hlavu má nacpanou nově nabytými vědomostmi k praskuntí, poznámky si střeží v kabelce pečlivě přitisknuté na těle jako vzácný poklad a hlavou jí běží nápady, do čeho se zítra ráno pustí jako první. Myšlenek je hodně a je těžké si je utřídit, musí se z toho vyspat a nechat vše uležet a vytáhnout z poza trička zlaté konfety 🙂

2014_Milionovazena_175

Ale jedno ví s neochvějnou jistotou. Její podnikání se od dnešního dne dělí na dvě období – na období před seminářem Milionová žena a po semináři Milionová žena. A to nové období právě začíná.

Slovo autorky 🙂

Sedím tady a přemýšlím, proč jsem právě dopsala příběh očima imaginární Martiny, když bych o semináři Milionová žena měla psát spíše očima svýma, coby lektorky. Pravdou je, že mě to na chvíli vtáhlo o čtyři roky zpátky do roku 2010, kdy jsem sama byla na semináři T.Harv Ekera v Londýně, který pro mě znamenal životně-podnikatelský průlom a tak nějak podobně, jako příběh Martiny, tenkrát vypadal příběh můj.

A teď je neděle večer, 21. září 2014 a já tady stojím s Davidem, Alicí a Bohdanou na pódiu, hraje hudba a probíhá závěrečná oslava, pod pódiem je rozzářených 200 žen a já vím, že pro ně už nebudou ode dneška věci stejné. Že půjdou domů a postupně, krok za krokem, začnou do svého podnikání implementovat to všechno, co jsme je za ty dva dny naučili.

A že toho bylo požehnaně.

Jak najít svou vášeň, talent, budovat svou milionovou značku pomocí příběhu, vytvářet milionový obsah a využívat k tomu všechny nástroje online marketingu, blog, email marketing, ebooky, sociální sítě, video, jak prodávat své produkty a služby na internetu, jak funguje cesta zákazníka, co všechno je potřeba na internetu udělat pro to, aby webové stránky prodávaly a jak to celé skloubit s tím, že máme rodinu a jsme ženy, což skvěle doplnila svým vstupem i Dana-Sofie Šlancarová.

Nebude to lehká cesta. To mimo jiné v sobotu odpoledne sdílí na pódiu i podnikatelka a autorka projektu Strollering Edita Berková ve svém strhujícím příběhu k podnikatelskému úspěchu, který je plný klopýtnutí a překážek. Připomenutí toho, že být milionovou ženou neznamená probudit se o dva dny později a mít na účtě miliony. Znamená to vzít všechny nabyté vědomosti a pustit se do akce.

2014_Milionovazena_66

A tak společně s Davidem, Alicí a Bohdanou přejeme všem účastnicím, ať jim vydrží zápal a nadšení a zároveň ať mají otevřenou mysl a statečné srdce na cestě za svými sny.

2014_Milionovazena_177

– Stáňa Mrázková

Autorka fotografií www.fotograf-ka.cz Kateřina Petrů

 

PS: A jeden osobní zážitek navíc… S předstihem jsem si nechala vytisknout a na seminář jsem dovezla prvních 100 kusů mé knihy Podnikání z pláže, byť oficiálně vychází až 17. listopadu, a poprvé v životě jsem zažila to, že jsem mohla podepisovat své knihy. To je pro mě takový osobní happy end jedné z pohádek o Milionové ženě 🙂 Těším se na další díly, které mi přinese život.

Je to tady. Termín Dynamika bohatství už Českem i Slovenskem lítá pár let, ale zdá se, že tentokrát se chystá dosednout. Firma 2.0 totiž bere Dynamiku bohatství pod svá křídla a společně s Jánem Polákem k nám tak naplno přichází celosvětově známý profilový systém pro podnikatele, firmy a pracovní týmy.

A protože jsme se nedávno vrátili z Londýna z konference Fast forward your Business aneb Miliónový super plán, je čas podělit se s vámi o to, co už bublá a co se chystá.

(Pokračování textu…)

Dnes začnu počasím. Je totiž optimální pro růst hub 🙂 A ony rostou! A my máme vyzkoušený nebeský recept…
Víte jak začít zdravě, jednoduše a skvěle nový den – nebo nově skvělý den?
Také jsme našly způsob jak se nezbláznit při nakupování a už nikdy neopomenout nic důležitého, protože vracet se dvakrát do obchodu nebolí, ale když byste místo toho mohli odpočívat nebo si hrát s dětmi… to bolí.
A přidáme k dobru i variaci na téma bramborák, nechaly jsme ho dospět a pokročit o „level výš“ a abeceda (někomu spíše zahrádka) to jistí písmenem C. Trochu rébus, co… ale dobrý, bude chutnat 😉

Lahodné čtení a příjemné experimentování 😉

 

Markéta MálkováMarkéta Málková: „Nákupy mám vychytaný ;-)“

Miluju pořady o vaření. Miluju recepty, které jsou jednoduché, hotové pokrmy ve výsledku výborně vypadají a navíc se dají zvládnout za krátkou dobu. Moc ráda mám italskou kuchyni. Ale ať už má člověk rád jakokouliv kuchyni, musí mít doma suroviny, ze kterých bude kouzlit.

Když jsem po porodu svého syna potřebovala shodit několik „desítek“ kilogramů, jednoduše jsem si plánovala nákup potravin na další týden. Času nebylo na rozdávání a já si musela nějak poradit, jak dostat do domu potraviny, které potřebuji, a zároveň mě nebudou lákat hřešit.
Není nic horšího, než když jdu do obchodu a nevím, co budu vařit. To v košíku může taky skončit kombinace potravin, které jsou spolu těžko kombinovatelné 🙂

Záměr byl jasný: lehké, zdravé a výživově bohaté potraviny. V tom čase mi byl výborným pomocníkem „Weekly menu planner„, který vlastně používám dodnes. Během pár minut si vypíšu seznam jídel/potravin na několik dalších dní, do shopping listu zapíšu potřebné ingredience a suroviny a můžu vyrazit na nákup. Vím, co budu připravovat, v obchodě nemusím z hlavy lovit recepty a jejich suroviny a pokladny vzpomínat: „….co já jsem to ještě chtěla koupit?“ 🙂

 

martina_vaclavikovaMartina Václavíková: „Zasadila – nesklidila a přesto ochutnala!“

Když jsem letos zvažovala, které plodiny zasadím na zahrádku, rozhodla jsem se, že vyzkouším cukety. Z různých stran jsem slyšela, že z cuket se dá udělat spousta dobrot, tak jsem se těšila na velkou úrodu a experimenty. Bohužel záměr nevyšel a z cuket mi nevzešla ani jedna 🙂
Ovšem nemusela jsem truchlit, tchýně sklidila velkou úrodu a podělila se. A já se s vámi chci taky podělit – nikoli o cukety, ale o recept 🙂

Cukeťáky
Pro někoho známá věc, pro mě příjemná novinka. Jsou to vlastně bramboráky z cuket 🙂
Oloupeme cukety a zbavíme jadýrek, nastrouháme na struhadle. Důležitá věc – vyždímem vodu, jinak by z toho vznikly slizké, nekřupavé trhance. No a přidáme všechno, co se dává (i nedává) do bramboráků: česnek, vajíčko, sůl, pepř, majoránka, zahustit hladkou moukou. Dá se nastrouhat uzenina, případně tvrdý sýr, niva… fantazii se meze nekladou.
No a pak můžeme usmažit jako bramborák nebo dát na plech jako sekanou a upéct. Je to mňamka i za studena.
Zkoušela jsem i kombinaci půl brambory a půl cukety. Taky supr!!!
Tak dobrou chuť.

 

Bohdana KabátováBohdana Kabátová: „Nejlepší start dne!“

Minulý rok v létě jsme si doma začali dělat skvělé snídaně. Musím říct, že jsem si je opravdu zamilovala, protože mě zasytí, dobře vyživí a mám po nich spoustu energie. (To se nedalo říct o klasických snídaních založených na pečivu, kterým jsem holdovala dříve). S výjimkou chladných zimních dnů, kdy osobně dávám přednost třeba teplé ovesné kaši, začínáme den ovocnými kašemi.

Příprava je rychlá a velmi jednoduchá, a výsledek voňavý a moc dobrý 🙂 Mou oblíbenou kombinací je banán s jablkem. Pro dvě osoby rozmixuji 3 střední banány a 1-2 jablka na hladkou kaši. Tu pak na talíři ještě doplním o různá semínka a ořechy. Nejčastěji přidávám pekanové ořechy, vlašské ořechy, mandle, slunečnicová semínka a lněná semínka. Teď, když nám na zahradě dozrávají ostružiny, borůvky, rybíz a měsíční jahody, přidávám si je do kaše také. Krásně zvýrazní chuť a baví mě vyběhnout bosky na zahradu do orosené trávy a rovnou z keříků si posbírat, na co mám zrovna chuť.
Na závěr si snídani (opět podle chuti) dochutím a zároveň dozdobím lístky čerstvé máty nebo stévie. Pak už si jen vychutnávám tu kombinaci různých chutí a kochám se třeba výhledem z naší terasy 🙂

Boží snídaně

Tuto snídani je možné udělat z jakéhokoliv ovoce, které má člověk rád, a které je třeba zrovna sezónně k dispozici. Totéž platí i o semínkách a ořeších. Stačí dát průchod vlastní fantazii a chutím. To na tomto receptu-nereceptu miluji, že snídaně může být pokaždé jiná.

Na závěr musím říct, že úplně nejvíce si tuto mou oblíbenou snídani vychutnám pokaždé, když mi ji připraví můj milovaný muž. A to je docela často… 🙂

 

iveta-kisovaIveta Kišová: „Spořádáte klidně celý pekáč!“

Tento recept nepatří mezi lehká jídla (směrem k žaludku), ale je lehký na přípravu (a peče se sám!). Je zrovna houbová sezóna, tak je i aktuální, a protože jsme jej měli včera na oběd a ve dvou spořádali celý pekáč jak to bylo dobré. Je to recept z internetu a už jeho přečtení (autorka je zřejmě veselá kopa) Vám vykouzlí úsměv na tváři, ovšem to není nic proti tomu, co Vám vykouzlí v ústech první sousto…

Jak píše autorka – NEBE V HUBĚ… prostě mňam!

Na konec jedna minutová video-inspirace 😉

 

Podělíte se o váš gurmánský tip?

Když se na začátku léta otevřela možnost přihlašování na seminář Milionová žena, přišel mi email od jedné paní, ve kterém mi popsala svůj životní příběh a velkou touhu po změně, podnikání a informacích, které ji k tomu pomohou. Z emailu ale vypývalo, že účast na semináři je pro ni aktuálně finančně nedostupná.

Příběh mě chytl za srdce, a tak jsem jej sdílela s Alicí a Bohdanou a společně jsme vymyslely možnost stipendia. Rozhodly jsme se věnovat tři vstupenky zdarma a podpořit tak ženy, které jsou ochotné jít do akce, využít tenhle seminář pro svůj život na maximum, ale které jsou třeba zrovna na mateřské dovolené a penízky navíc nemají.

 

Akce „Stipendium na seminář Milionová žena“ začala

Podmínkou bylo natočit krátké video se svým PROČ. Ženy měly natočit, proč chtějí jít na tenhle seminář, jakou změnu díky němu chtějí ve svém životě udělat? Jaký mají sen, který chtějí naplnit?

Nejdříve žádná reakce. Ticho po pěšině.

Po pár dnech nám ale začala chodit úžasná videa. Přišly nám příběhy žen odhodlaných začít podnikat, odstartovat své projekty, nakopnout své podnikání, najít svobodu, začít si plnit své sny. Posuďte sami, tady jen několik z nich…

   

   

   

Tato akce měla v prvé řadě pomoci ženám, které šly do akce a natočily ta videa. Pomoci jim dostat se na seminář, získat stipendium.

Ve finále se koukám na ta videa a mám úplně mrazení v žaludku, vzrušení, že vidím hmatatelné lidské bytosti, které potřebují naše know-how, znám jejich přání, jejich sny. Jsou to konkrétní ženy, konkrétní příběhy a já vím, že jim umíme dát další směr. Dát jim mapu na té jejich cestě.

Můžu mluvit jen za sebe, a tak…

…mám to být já, kdo má inspirovat tyto ženy a přitom se já cítím být inspirovaná těmito ženami. Inspirovaná ke svým dalším krokům a k tomu, co chci ze svého know-how a zkušeností předat právě jim. Inspirovaná k tomu, jak a komu své know-how předávám. Vidím se v nich. Jsem to já před dvěma lety když jsem točila svoje první video, měla v hlavě svoje sny a plány, tajně doufala, že se mi jednou splní a přitom měla pocit, že jsou až moc odvážné a nezrealizovatelné.

Cítím mrazení v žaludku proto, že vím, že tyto ženy stojí na začátku cesty a já stojím o několik kilometrů dál, ale jdeme po stejné cestě a já už vím, kam všude je může dovést. Já už vím, že všechny jejich plány, sny a nápady jsou zrealizovatelné. A já, stejně jako David, Alice a Bohdana, jim můžeme teď říct: „Haló, neboj se. Jde to zvládnout! Ukážu ti, jak.“ Protože už máme tu zkušenost a můžeme a chceme ji sdílet.

Příběhy, jako jsou tyto, dodávají mé práci vždy úplně jiný rozměr. Rozměr naplnění, smyslu toho, co dělám. Děkuji těmto odvážným ženám i desítkám dalších, které uvidím už 20. září v Praze na semináři Milionová žena. Vaše příběhy jsou motor pro mou práci a tvoření. A myslím, že můžu mluvit i za ostatní lektory tohoto semináře, když řeknu, že vaše příběhy jsou to, co dává velký smysl celému semináři Milionová žena, který proběhne 20.-21.září v Praze.

Těším se teď ještě o kus více!

MZ_video_foto

 

PS: Některé ženy byly neuvěřitelně kreativní. Podmínkou bylo nahrát video na YouTube, nicméně ne každý je technicky zdatný, a tak nám jedno video přišlo na CD a jedna stipendistka nám dokonce poslala celý svůj foťák s datovou kartou! 😀