A možná by to mohlo být i „Přišly – pomohly – zvítězily“. Pomáhání nám totiž dává smysl. Začít není nikdy dost brzo, a tak jsme začali v adventním čase.
Dvě ženy – jedna výzva. Přijaly ji a pokořily – tak nějak něžně… vánočně… žensky.
Jeden prosincový den strávily dvě projektové manažerky Firmy 2.0 daleko daleko od počítačů, aplikací, emailů a celkově se prostě odpojily od sítě a napojily se na úplně jinou síť.
Je pátek, devět hodin ráno, spousta práce přede mnou – facebook, články atd… Navíc nemám sbaleno, napečeno, nejsem vyspalá, ale po poledni hodím batoh na záda, dojedu ke KFC na Čerňáku, nasednu do auta a všechny starosti nechám tady, doma. Ty dva dny v Polsku si chci maximálně užít. To je můj jediný plán na vánoční víkend Firmy 2.0.
Přestože počasí za okny vůbec nepřipomíná prosinec z obrázků Josefa Lady a teploměr viděl mrazíky maximálně tak v televizi, přesto všechno, ať chceme či ne, za 8 dní tu máme Štědrý den. Jak štědrý bude, možná přemýšlíte už nějaký ten pátek. A možná už jste v koncích, protože nevím jak vy, ale čím jsem starší, tím míň si toho přeju od Ježíška, a víc si toho chci nadělit sama kdykoliv jen to je možné. Zkrátka prožívat takové vánoce po celý rok.
Rozvoji byznysu a online podnikání se věnujeme už nějaký ten pátek. Živí nás a jsme v něm fakt dobré. Ano, píši dobré. Tento článek totiž píšu za ženy z Firmy 2.0. Daří se nejen nám, ale i našim klientům, kterým pomáháme. Baví nás to.
Rozhodly jsme se to tentokrát zkusit i jinak.
Vyrazíme do offline světa
Budeme prodávat výrobky, které nejsou ani aplikace ani info produkty.
Na dvoudenní živé akci Pavla Říhy a Tomáše Lukavce: Totální zlom – Rozhodnutí koupit, jsme měli tu čest zasednout úplně vzadu. Ne snad proto, že bychom nechtěli být vidět. Naopak! Přijeli jsme předvést on-line nástroje, které každý podnikatel, bez ohledu na to, zda prodává služby či produkty, potřebuje, pokud o něm má být na internetu vědět.
Dvakrát měř a jednou řež!Přípravy probíhaly v hektickém stylu, neboť kontakt na milou organizátorku Alenu jsme dostali až pár dní před akcí.
Mačety netřeba! Panika je zbytečná!
19.11.2014 proběhla historicky první konference on-line marketingu v ČR s jasným cílem: podívat se na zoubek on-line marketingu v širším měřítku a zorientovat se v té spletité džungli s přehledem a lehkostí.
Na INTERNET JUNGLE 2014 v Praze vystoupilo 20 řečníků ve čtyřech blocích – sociální média, kampaně & reklama, obsah (je král!) a inspirace. A my tam byli taky! Okolo oběda všichni hladověli po informacích, a tak to Kateřina Fišerová vzala pěkně od podlahy a ukázala jak randit se zákazníky.
Je pátek ráno a já právě celá uřícená dosedám do hebké modré sedačky vlaku EuroCity směr Brno. Je pátek a já jedu vstříc exkluzivnímu setkání exkluzivních klientů Firmy 2.0. Jen Ti nejvěrnější se s námi dnes mohou setkat a zažít co ještě nezažili 🙂 A my s nimi.
Dostávám nové firemní tričko. Je lehce přiléhavé a v sexy černé barvě. Má i nový slogan. Wow. Cítím se mezi všemi těmi tvářemi, které z větší části znám z internetu skrz jejich projekty a blogy,
Měsíc s měsícem se sešel a já zase pátrala po tom nejbestovnějším zpestření pro vaše prázdninové dny.
Alespoň na chvíli získáte pocit, ten nepolapitelný dojem, že můžete porozumět ženské duši…
Cha, konec pohádkám 😉 Začtěte se do toho nejlepšího. Prověřeno tisíci – nejen ženských – očí.
Vezměte se do vlastních rukou!
Tělo je úžasný „obal“ duše. Obal, který má své vlastní touhy a potřeby: a ty se musí krmit.
Už jste někdy slyšeli novodobé rčení, že kdo podniká a není na webu, jako by nepodnikal? Jára Cimrman v tom má celkem jasno – Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme proti tomu protestovat, ale je to asi tak jediné, co s tím můžeme dělat.
Dnešní klienti hledají na webu v podstatě všechno a pokud tam nenajdou nás, najdou tam konkurenci. A často tam najdou konkurenci i v případě, že tam najdou i nás.
David Kirš mi před pár dny připomněl jedno moudro režiséra Miloše Formana – „S životem se nedá dělat nic jiného než ho žít a kecat o něm.“ A já tomuto moudru dávám za pravdu. Mám totiž pocit, že když člověk ujde ve svém životě nějakou cestu, naučí se na ní něco důležitého, posune se a pak svou cestu sdílí, tak ta cesta má pak mnohem větší smysl, než kdyby si ji nechal pro sebe. Tahle myšlenka mě dlouhodobě vede právě ke sdílení příběhů mých.
