Každý v životě zatoužíme po kousku duhy, kapičce inspirace, která nám udělá radost a posílí nás na cestě za naším snem. Někdy pak stačí jediná věta, úryvek z knihy nebo video, a začnou se dít zázraky. Znáte to? Všichni milujeme tuhle inspiraci. Rádi ji prožíváme a rádi ji předáváme ostatním.
V týmu 2.0 jsme se rozhodli, že nebudeme inspirovat jen sami sebe navzájem, ale o své malé inspirace se budeme pravidelně dělit také s Vámi. Mnohdy budeme osobní. Každý jsme jiný a každého inspiruje něco jiného 🙂 A někteří svou inspiraci vtiskly i do svých e-mailových podpisů.
Své AHA momenty a životní radosti chceme sdílet až za hranice blogu.
Chceme být inspirativní v každé chvíli 🙂
Hezky se usaďte, vydatná várka inspirace přichází.
Už delší dobu jsem inspirována knížečkou Lea Babauty s patřičným názvem Soustředění. Díky inspiraci, která ke mně skrze tuto knihu přišla, jsem překonala konkrétně tyto strachy:
A tak jsem zavedla několik prázdninových pravidel:
Proč vlastně to všechno? Protože chci mít více času a prostoru na věci, na kterých mi opravdu záleží. Chci více odpočívat a dělat obyčejné věci, pečovat o sebe (zánět šlach, který jsme před 3 týdny prodělala, mě o tom naprosto ubezpečil).
Nechci být otrokem závislosti na pozitivní zpětné vazbě, která skrze e-mail a Facebook i mobil přichází, ale vlastně není skutečná, protože život se odehrává tady a teď, ne v mailové schránce!
Po třech týdnech cítím, že jsem se nechala inspirovat správně, a většina strachů už je pryč :). Digitální prázdniny jsou super. Vyzkoušejte se odpojit třeba na den, pak na dva… a pak na celý týden 🙂
Jednoduše začněte makat a dejte si pořádně do těla! Tohle video k tomu skvěle inspiruje.
Našel jsem si ho po návštěvě u kámoše, který začal cvičit crossfit. I on si všiml, že mám nějaké to kilo navíc. Tohle je pro mě inspirace, abych se sebou začal něco dělat. Některé záběry si přehrávám při tréninku v hlavě, ale hlavně mi pomáhá před tréninkem, abych vůbec začal něco dělat – odlepil se od počítače a dal si do těla!
V posledních dnech je mi velkou inspirací kniha Sedmidenní víkend napsaná Ricardem Semlerem, majitelem brazilské společnosti Semco. Začetla jsem se do ní s velkým zaujetím a těžko se mi večer odkládá na noční stolek 🙂 Knížka mi mění pohled na svobodu v práci a doplňuje další dílky do obrázku, který už o ní mám. Pochopila jsem a uviděla, jak velký prostor ke svobodě stále máme v naší firmě, přestože ji vedeme na základě principů svobodných firem.
Budování firmy s týmem vědomých a zodpovědných lidí, kteří nečekají na příkazy, ale mají příležitost a prostor pro sebe-řízení – to je představa, která mne neskutečně motivuje. Sama takto ke své práci přistupuji a těší mě, že jsem obklopená týmem lidí, kteří jsou naladěni velmi podobně. Jsem přesvědčená, že cestou svobody v práci a vědomého podnikání, se potřebují vydat všechny firmy a společnosti, které mají v dnešním světě ambice dosáhnout dlouhodobého růstu, úspěchu a udržitelného rozvoje.
Tento člověk mě teď naprosto inspiruje – Eckhart Tolle.
Tím jak ukazuje, jak život a realita opravdu funguje. Když to uvidíme, už nikdy se nebudeme ničím trápit…
Pokud hledáte trochu jiný pohled na práci, tou správnou inspirací je kniha Tomáše Hajzlera – Peníze, nebo život?
Velmi zajímavě podaná kniha, která ve mně zpočátku vyvolala pocit jako kdysi Čtyři dohody v podání Jaroslava Duška. Tomáš Hajzler se nejdřív pozastavuje nad rodinou a výchovou dítěte. U mnoha myšlenek člověk pouze přikyvoval a usmíval se. Tomáš má prostě pravdu 🙂
Postavil proti sobě filosofii tradičních „matrixových“ firem a jak to mají, nebo by mohly mít, firmy moderní, které nepohlíží na člověka jen jako na číslo v řádku.
Mnoho hlubokých myšlenek mě přimělo přát si vlastní výtisk. Chci si tam psát své osobní poznatky – což do půjčené nejde :/
A co ve mě změnila? Dopřává mi vyšší pocit sebevědomí – nemusím se bát projevit svůj vlastní názor, a mít se více ráda v pracovní stránce osobnosti.
Je to jen týden zpět, co jsem si udělala radost a vyrazila osobně poznat jednu bloggerku a taky se od ní inspirovat v Umění slov. Oboje byl naprosto úžasný zážitek. Nejen, že jsem sebe samu překvapila a zapamatovala si hned na začátku jména všech zúčastněných, ale sáhla jsem si do svý písmenkový duše a zjistila, že ještě není tak hluboká, jak by bylo potřeba. Skvělý je, že mne to vůbec nezklamalo – naopak. Lačnila jsem po vědění víc než jindy.
Kromě typů k tvořivému psaní, jsme podstoupili nespočet cvičení, která nás měla dostat kousek dál, k výživnějšímu psaní. Nebudu lhát, pěkně jsem se zapotila nad nejedním kreativním úkolem.
Všem vzkazuji: „Jděte a zlepšujte se v tom, v čem máte pocit, že jste dobří!“ Nebuďte jen dobří, buďte výborní. Buďte vynikající. Buďte nepřekonatelní! Ten pocit z posouvání hranic, a objevování netušených možností ve vlastních schopnostech, je k nezaplacení…
Víte, co se stane, když si naordinujete 10 dní bez internetu?
Můžete být dál posedlí vším tím, co se děje ve vašem životě, nebo vědomě pustit kontrolu a přenechat ji někomu jinému, třeba životu.
A k tomu vypnout celý svět „na drátě“ a naplno si prožít ten, který je přímo před Vámi.
Příběh, který si musíte přečíst celý – Co nabídne život, když člověk pustí kontrolu.