Zastavte se v tom zářijovém shonu. Jestli jste stejně jako já vypravovali novopečeného školáka, a doma navíc máte ještě předškoláka, tak víte jaká je to divočina. Nejen první zářijový! A prý to nebude lepší, no nic 🙂 Chvíli potrvá než se vše sladí a ustálí, tak si užijte společně víkendový relax…

A pokud jste podlehli v podivných uplakaných dnech nějakému bacilu, udělejte to jako já: uvařte si zázvorový čaj s pořádnou lžící medu (nedávejte ho ale do horkého čaje, ať neztratí svou blahodárnou sílu!), hoďte si chvilku klídek a přečtěte si to nejlepší srpnové čtení, které jsme publikovaly na blogu Ženy ženám

Trochu zpomalit a začít si hrát

Když dlouhodobě jdete proti svým hlubokým tužbám a přáním, nakonec zůstanete stát uprostřed pouště vlastního života zlomení, špinaví a se slzami v očích. Pokud se dřív nezblázníte. A to nejhorší, co by se mohlo stát – bude vám to jedno. Rezignujete. Smíříte se s tím, že se to prostě stává.
Ano, stává, ale život opravdu není od toho, abychom ho protrpěli. Jen se někdy zamotá a trvá dýl, než se zorientujeme a začneme zase rozumět jazyku, kterým naše duše promlouvá.
Nám ženám se to může snadno stát v moment, kdy se staneme matkami a úplně zapomeneme, že jsme hlavně ženami a opomeneme nároky vlastního já. Pokud děláme vše jen pro ty okolo, i když je to hezké a potřebné, po čase dosáhneme dna a pak už není z čeho dávat.
Pak život pěkně zkysne…
Přečtěte si povzbuzující příběh ženy, která našla opět cestu sama k sobě…

srpen2014_dulezitedetstvi

Je to každá pátá

To znamená, že čtyři ženy jsou tomu ušetřeny. Naštěstí. Je to hodně nebo málo? Není to příjemný a vím, že by to nikdo nechtěl nikdy zažít. Někdy to ale zažijeme a dlouho ani netušíme, že už jsme v tom až po uši. Nejdřív v lásce, a pak v týrání. Nikdy láska tolik nezhořkne jako v moment, kdy se smísí s krví a slzami.
Otevřeli jsme téma, které zatraceně bolí – na těle a hlavně na duši.
A je taky trochu neviditelné – dlouho hlavně těm, kteří hrají hlavní roli. Jak takový příběh začne si můžete přečíst v intimní zpovědi té, která se zčista jasna ocitla právě na tom pátém místě…

srpen2014_piatazena

Pořádně se vyspat a mít se ráda

Láska. To je ten zdroj energie v našich životech.
Aby láska mohla proudit od nás k lidem, i do celého světa, musíte mít nejdřív lásku ve svém srdci. Musíte začít u sebe – sami v sobě. Začít nejblíž, jak je to možné, protože to je stále opomíjené místo pro pěstování lásky.
Jakmile víte jak naplnit vlastní srdce, ta ostatní se začnou vaší láskou tak nějak plnit sama.
Vaše změna brzy zaplaví všechno kolem. Změna, o kterou se pokoušíte zas a znovu navzdory nezdaru a pocitu, že se nic neděje. Pokud ne dnes, tak možná zítra, nebo za měsíc.
Jen se nebát chyb. Nebát se udělat ten krok a chvilku třeba i váhat…

Jak síla soustředění se na sebe a na věci, které mohu ovlivnit a změnit, skutečně změnila „celý svět“ a dala možnost rozkvést jednomu snu, najdete v příběhu ženy, která se našla a vykročila za svými sny…

srpen2014_jakrozkvest

Chyťte tu zlatou mušku!

Taky toužíte po štěstí, naplnění a propojení s vlastním nitrem? Zkoušíte různé techniky a někdy si připadáte možná trochu bláznivě, protože každý po vás chce abyste dělali to či ono a vy vůbec netušíte, jak toho všeho dosáhnout. Jen doufáte, že tohle bude konečně ta cesta, která vede k cíli…
Přestaňte doufat a skutečně se otevřete změně. Protože celý ten paradox změny je ukryt v tak trochu zakletém smyslu života – procesu zrození a umírání. Změna přichází v momenty, kdy si dovolíte pustit jistotu a nekontrolovaně necháte zpustošit to staré, aby mohlo vzniknout nové – větší, zářivější a opravdovější. Je to trochu směšné, co. Tak se zasmějte!
Dovolte si zasmát se sami sobě a užít si svůj přerod…

srpen2014_bytstastna

 

Mějte krásné babí léto!